Nejdůležitějším „exponátem“
expozice však zůstává samotný
zámek v Bučovicích,
jeden ze skvostů renesančního umění na Moravě a zároveň klenot evropské pozdně renesanční architektury, v jehož zdech je
příběh renesanční aristokracie přítomen dodnes.
Expozice, v níž je možné na jednom místě spatřit
to nejlepší z období renesance, co se dochovalo na moravských hradech a zámcích, se nachází v prvním patře východního křídla zámku.
Zámek Bučovice patří k
nejvýznamnějším pozdně renesančním aristokratickým sídlům u nás. Jeho stavebník, poslední mužský člen starobylého rodu Jan Šembera z Boskovic si zde, uprostřed půvabné moravské krajiny, nechal vystavět sídlo, které nejlépe dokládá vytříbenost umění z časů saturnského císaře Rudolfa II. Ke
stavbě zámku si nepovolal nikoho jiného než císařského
dvorního antikváře a znalce umění Jacopa Stradu, podle jehož návrhů vznikla nejen dokonalá zámecká architektura, ale také skvostné interiérové dekorace, na nichž se zřejmě podíleli
umělci z celé Evropy, pracující pro panovnický dvůr. Na rozdíl od císařských sídel se strhující a podmanivě rafinované interiéry bučovického zámku dochovaly do současnosti.
Nástěnné malby a štuky zde, ačkoliv je zámek vzdálen od všech dvorských center, nejlépe a zcela unikátně zpodobňují podivuhodnou epochu, kdy se české země díky svému melancholickému panovníkovi, staly
centrem světového umění.