Od pondělí
4. června bude v
Císařské konírně na výstavě
Labyrintem dějin českých zemí k vidění
Zlatá bula sicilská a Zlatá bula Karla IV. Obě listiny potvrzovaly práva a výsady českých králů k římské říši. Nejznámější listina české historie je zahalena mnoha tajemstvími a mýty. Existují celkem
tři Zlaté buly sicilské, které Fridrich II. zpečetil 26. září 1212 v Basileji zlatou majestátní sicilskou pečetí. Dvě z nich byly odměnou pro Přemysla Otakara I. za jeho
pomoc v boji o říšskou korunu. Třetí byla určena Přemyslovu bratru Jindřichovi, moravskému markraběti.
Na basilejské listiny se po vymření mužské linie Přemyslovců téměř zapomnělo a
znovu na ně upozornil až Karel IV., když 7. dubna 1348 Zlatou bulu sicilskou konfirmoval, tedy ji potvrdil další listinou, kterou zpečetil svou zlatou bulou. Konfirmací Zlaté buly sicilské (tento název se začal používat až na přelomu 19. a 20. století) a dalších listin vytvořil jakýsi
ústavní základ panovnické moci v českých zemích. Zajímavostí je, že pečeti
v listinách Fridricha II. jsou vždy
dva zlaté plíšky naplněné voskem. Zlatá
bula u listiny Karla IV. je poctivý kus zlata.
Výstava
Labyrintem dějin českých zemí, která začala v únoru a potrvá
do 1. července 2018, je součástí akcí k letošnímu 100. výročí vzniku samostatného Československa. Na výstavě se objevily a objeví kromě bul i další jedinečné dokumenty z české historie. Byla mezi nimi třeba
zapečetěná obálka, do které
Jan Masaryk uložil zapsaná poslední slova svého otce Tomáše Garrigua Masaryka, prvního československého prezidenta.
Otevřena může být až roku 2025.