Althannové byli nejdůležitějším rodem historie
Vranova nad Dyjí. Pocházeli z Bavorska, na
jižní Moravě získali první panství v roce 1577, a to
Oslavany, záhy následovaly
Jaroslavice a
Vranov nad Dyjí. Za aktivní účast na moravském stavovském povstání v roce 1619 ale o vranovské panství zase brzy přišli, znovu se vrátili až v roce 1680. Když se císařský tajný rada a přísedící moravského zemského soudu říšský hrabě
Michal Jan II. z Althannu ve
Vranově rozhodl postavit reprezentativní
zámek, vybral si renomovaného rakouského dvorního architekta
Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Jeho dílem je monumentální oválný
Sál předků, dominanta zámku na vysokém útesu nad
řekou Dyjí.
Nejvyšší mocenské a společenské úrovně
Althannové dosáhli právě v době, kdy vlastnili vranovské panství. Početné potomstvo, nekonečné dělení majetku, finanční úpadek vranovské rodové větve a vymření několika dalších nakonec vedlo k tomu, že rodu v českých zemích zůstalo jen několik panství ve
východních Čechách a v dnešním Polsku. Všechny majetky byly zkonfiskovány po druhé světové válce, Althannové v současnosti žijí především v Rakousku.
Z několika
Althannských paláců se dochoval jen palác ve
Znojmě, kde je
penzion Althanský palác. Althannský palác v
Brně stál vedle
Paláce šlechtičen na Kobližné ulici, ale byl vybombardovaný na konci druhé světové války a na jeho místě dnes stojí banka. Neexistují ani dva rodové paláce ve Vídni, které zanikly kvůli nové výstavbě už v 19. století, zato dodnes stojí
Althanský hostinec v
Milíčovicích.