Joy Adamsonová se narodila v
Opavě v rodině sudetských Němců jako
Friederike Victoria Gessnerová. Pocházela ze známé podnikatelské rodiny: její
pradědeček Carl Weisshun vybudoval
papírnu v Žimrovicích, jeho jméno dodnes připomíná unikátní
Weisshuhnův kanál, papírenský náhon u
Hradce nad Moravicí. V Opavě a v údolí
řeky Moravice u
Kružberku strávila malá Friederike dvanáct let, po rozvodu rodičů v roce 1922 se přestěhovala k babičce do
Vídně.
V roce 1937 odjela společně s prvním manželem
Viktorem von Klarvill do Afriky. Jejím druhým manželem se stal
švýcarský botanik Peter Bally, který jí začal říkat Joy, radost, a také ji naučil znát africkou květenu. Joy začala kreslit a stala se z ní skvělá malířka. Kromě přibližně 700 kreseb s botanickou tematikou malovala i příslušníky keňských kmenů. Mnohé z nich už neexistují a Joy podala jediný důkaz o jejich existenci, podobě, kultuře a stylu života. Rozsáhlý cyklus portrétů je vystavený v
Keňském národním muzeu v Nairobi.
Třetím manželem Joy byl od roku 1944
britský ochránce přírody George Adamson (1906–1989). Po jeho boku Joy dál malovala, a to nejenom přírodu, ale i zvířata a mizející africkou kulturu. Její život se změnil v roce 1956, když George přinesl domů opuštěné lvíče. Joy jí začala říkat Elsa, pečlivě si zapisovala všechny poznatky o její výchově a shromažďovala také fotografie. Své deníky a bohatou fotodokumentaci později využila při psaní knížek, z nichž je nejznámější
Příběh lvice Elsy. Joy žila velice skromně a veškeré peníze investovala do záchrany africké přírody. Podílela se na vzniku řady afrických národních parků a založila rovněž
nadaci Elsa Wild Animal Appeal, která dodnes pomáhá se záchranou africké přírody. V roce 1977 byl Joy Adamsonové udělen
rakouský čestný odznak Za vědu a umění. Světoznámá rodačka z Opavy zemřela v roce 1980 v
keňské rezervaci Shaba, kde ji zavraždil bývalý sluha.