Drobná květinka s bílými kvítky přežívá ve
Slavkovském lese desítky tisíc let od doby ledové. Rožec je závislý na složení zdejší půdy a nikde jinde už proto žít nemůže. Roste přitom v oblasti Mnichovských hadců, na území o rozloze sedm krát dva kilometry (v centrální části Slavkovského lesa mezi obcemi Prameny, Mnichov, Louka, Sítiny). Aby lidé květinu neušlapali chrání místo ploty a ohrady.
Rožec kuřičkolistý je zařazen mezi
kriticky ohrožené druhy naší květeny. Jedná se o
trsnatou, vytrvalou rostlinu, která se rozmnožuje rozrůstáním trsů i semeny. Na nelesních biotopech kvete od dubna do června, v lesích může kvést až do listopadu. Pokud roste na lokalitách společně s rožcem rolním, může se s tímto druhem křížit. Lodyžní listy jsou přisedlé, celokrajné, vejčité až podlouhle kopinaté, 5-15 mm dlouhé a 2-7 mm široké. Mají světle zelenou barvu a často jsou pokryty krycími či žláznatými chlupy.
Korunních lístků je 5, mají bílou barvu a jsou výrazně dvouklané (tzn. se zářezem v horní části čepele, díky nimž budí květy na větší vzdálenost dojem, že korunních lístků je deset). Plodem jsou tobolky, které ukrývají hnědá bradavčitá semena.