V roce 1827 dostalo ruchadlo správný tvar a díky svým kvalitám se začalo šířit po okolí.
První brázdu novým ruchadlem vyorali bratranci
za kovárnou v Rybitví v roce
1827. Chytrý nápad F. Veverky spočíval ve spojení obou oradel – háku i pluhu. Nově válcově vyklenutá radlice sestrojená podle háku umožňovala
vyorat hlubokou brázdu, konstrukce pluhu zase ruchadlo učinila
lehčím a ovladatelnějším. Ruchadlo se tak hodilo k orání v lehkých půdách, kde dobře zeminu kypřilo a obracelo.
Oradla do té doby půdu pouze rozrušovala a musela se v patřičné hloubce v zemi udržovat silou oráče. Vhodně tvarovaný a na kolečkách upevněný
pluh bratranců Veverkových půdu
odkrajoval, rozrušoval, drolil a obracel. Hloubka orby se navíc dala řídit na hřídeli opřeném o kolečka vpředu.
Bratranci Veverkové netušili, že jsou autoři skvělého vynálezu, jehož patentování a obchodní využití by jim pomohlo vyřešit jejich špatnou finanční situaci. Byli to obyčejní venkovští lidé.
Nikdo jim neřekl, že by si svůj nápad mohli patentovat. A tak zatímco na ruchadle bohatli jiní, oni umřeli v bídě.