Třemošnici daly jméno střemchy
Ačkoli se o městečku na
Chrudimsku vypráví pověst o kněžnách a třech mošnách peněz, název má jednodušší vysvětlení: v okolí kdysi hojně rostly střemchy a z označení Střemchoví postupnými jazykovými úpravami vznikla Třemošnice. Kromě střemch je zdejší kraj známý
těžbou vápence; město proslavila výroba vápna, ukončená až v 60. letech 20. století. Místní historii a průmyslové tradice dokumentuje expozice dějin vápenictví v
Berlově vápence, která se řadí mezi ojedinělé technické památky.
Technické rekordy a prvenství
Lanovku bychom očekávali spíš v horách, ale vedla i podhůřím
Železných hor. Vznikla v roce 1882 a spojovala
Třemošnici s vápencovými lomy v Prachovicích. Měřila pět kilometrů, ve své době byla technickým unikátem a v celém Rakousku-Uhersku prý neexistovalo žádné podobné zařízení, sloužící k zavážení vápenných pecí. O další rekord se postarala lokální železniční trať z
Čáslavi do Třemošnice, na níž byl roku 1882 údajně
poprvé na českých tratích použitý drážní telefon.
Strom, který pamatuje založení hradu Lichnice
Nejoblíbenějším výletním cílem v okolí je
zřícenina hradu Lichnice s
rozhlednou. Kousek odtud v Podhradí můžete obdivovat
Žižkův dub, jeden z nejmohutnějších památných stromů v Česku; byl prý vysazen kolem roku 1250 u brány tehdy budovaného hradu. Na výlet můžete vyrazit do
Lovětínské rokle, kterou prochází
naučná stezka Historie vápenictví, anebo do Hedvikova a dál
Hedvičiným údolím podél Zlatého potoka až k
Pekelským rybníkům.