ÚvodVýletyNa kole po ČeskuVýlet na kole krajinou Buquoyů

Výlet na kole krajinou Buquoyů

Poznejte tak trochu jinak francouzské a francouzsko-belgické šlechtické rody, které se v minulosti usadily v českých zemích. Patřili k nim i Buquoyové, kteří do českých zemí přišli v 17. století. Občas se můžete setkat i se jménem "Buquoy de Longueval" – to podle rodového sídla v severofrancouzské Picardii.

Prvním členem rodu, který do Čech přišel v roce 1618, byl císařský generál Karel Bonaventura Buquoy. Rodák z francouzského Arrasu vstoupil do rakouských služeb a převzal vrchní velení císařské armády v hodnosti polního maršála. Jako náhradu za dlužné peníze a nevyplacený žold pro své vojáky získal jihočeská panství Nové Hrady, Rožmberk a další statky, například Žumberk a Cuknštejn. To je také malá nápověda, kam se na návštěvu k Buquoyům musíte vypravit.
 

Za vším hledej ženu

Nové HradyMaršál Buquoy se z nově nabytého majetku dlouho netěšil, v červenci 1621 zahynul ve věku 50 let u pevnosti Érsekújvár (Nové Zámky) v bitevní šarvátce. Protože jeho syn byl v té době nezletilý, správy panství se ujala vdova Maria Magdalena.

Projevila se jako velice schopná manažerka: svým městům potvrdila rozsáhlé výsady, stavěla kostely, zakládala sklárny a také pro rod Buquoyů získala český inkolát – právo k trvalému usazení, zastávání vysokých úřadů a příslušnost k českému panstvu. Na Novohradsku se rod usadil na plných tři sta let.
 

Romantické údolí paní Terezie

Terčino údolí  – Modrý důmO století později proslavil rod Johann Nepomuk Josef Buquoy (1741–1803). Zakládal na svých panstvích školy a ústavy pro chudé a nemocné, na novohradském panství nechal splavnit několik řek a dal také vybudovat soustavy vodních nádrží, sloužících k plavení dřeva. Jemu také vděčíme za přírodní park Tereziino údolí, který nechal zřídit pod Novými Hrady u říčky Stropnice a pojmenoval jej po své manželce. Hraběnka tu postupně nechala vybudovat malé soukromé lázně, Modrý dům, kde s oblibou trávila letní měsíce a další pavilonky.

Do zvelebování údolí se pustili i jejich potomci: roku 1817 přibyl umělý vodopád, později švýcarská chata, naa svazích se začaly pěstovat exotické dřeviny, cesty lemovaly okrasné keře. Údolím a dalšími místy vás provede naučná stezka Buquoyská krajina, slavnostně otevřená v roce 2012.
 

Pralesy a "pekelné" černé sklo

Cyklista v leseDíky Buqoyům vznikly také první evropské přírodní rezervace, Hojnovodský a Žofínský prales. Oba leží v Novohradských horách; Žofínský prales je podobně jako šumavský Boubín oplocený, menší prales Hojná voda je volně přístupný. V roce 1838 je nechal zřídit majitel novohradského panství hrabě Jiří František August Buquoy, národohospodář, podnikatel a podivín zaujatý pro vědu. Mimo jeho vynálezy patřilo například černé hyalitové sklo, temné jako obsidián. Nepropouštělo světlo, vyznačovalo se vysokým leskem a po vybroušení připomínalo polodrahokam.

Hyalitové sklo poprvé spatřilo světlo světa v knížecích sklárnách v Jiříkově Údolí, v místech ležících jen kousek od přírodní rezervace Červené blato. Jeho výroba se postupně rozšířila do mnoha skláren v Novohradských horách i na Šumavě. Jednotlivé kousky dodnes můžete vidět v muzejních expozicích, ale tajemství jeho složení si patrně vzal hrabě Buquoy do hrobu – odborníci po něm neúspěšně pátrají už více než sto let.