Vesnička
Dolní Bělá založena v podhradí dnes již neexistujícího hradu vám poslouží jako výchozí bod. Ještě před začátkem výletu můžete krátce vystoupat na skalnaté návrší, kde stával hrad později přestavěný na renesanční zámek. Jsou zde dochovány pouze nepatrné torza zdí a základy věže. Hradiště je však využíváno ke kulturním účelům a je odsud kouzelný výhled na obec s blízkým okolím.
Cestou do
obce Lité po trase č. 35 minete oplocený úsek lesa, kde se dá jen tušit existence malebného Zeleného jezírka vzniklého zatopením lomu na vitriolovou břidlici. Z typické zemědělské vsi pokračujte mezi poli kolem Alžbětinského údolí přes osadu
Bažantice, kde se napojíte na silnici č. 205. Pod obcí
Hvozd narazíte u křižovatky na plastiku světce, která poslouží i jako orientační bod. U sochy odbočte na vedlejší cestu směr
Hodovíz. Doposud bylo na trase pár stoupání a nyní se naopak můžete těšit na příjemný sjezd do malebné vesničky Hodovíz. Z ní vás ovšem čeká táhlejší stoupání, po jehož zdolání se nám otevře nádherný výhled na originální stolové hory. Není divu, že toto místo „Na výhledech" je zkrášleno kapličkou, posezením a kamennou deskou s vytesanými názvy vrcholů a obcí, jež se před vámi rozprostírají jako na dlani. Plni dojmů z jedinečnosti okolní krajiny můžete pokračovat dále sjezdem do údolí Manětínského potoka vstříc poznání krás historických. Jako první vás v Manětíně přivítá mohutný kostel sv. Barbory a neuvěřitelná spousta barokních soch, kterých je po městě i okolí roztroušeno kolem 80. Tento neuvěřitelný počet plastik od J. Herschera, který veškerou svou tvorbu soustředil výlučně v Manětíně, vysloužil městu vžitý přídomek
„město baroka". Tzv. Vysokou cestou zdobenou 14 sochami přijedete na náměstí, které z jedné strany tvoří měšťanské domy a na straně druhé je nad zámkem vysoká terasa s honosnou barokní výzdobou a dvěma kašnami. Třešničkou na barokním dortu je pak
zámek – národní kulturní památka, spojený krytou chodbou s děkanským kostelem sv. Jana Křtitele. K zámku přiléhá citlivě udržovaný park a v rámci prohlídky můžete navštívit i pobočku muzea a galerie severního Plzeňska.
Opět na kole nyní jeďte po silnici směr Nečtiny, kde postupně objedete místní dominantu – čedičovou stolovou
Chlumskou horu. Čeká vás převážně mírné stoupání údolím Starého potoka do dnes již malé obce
Nečtiny s dominantou kostela sv. Jakuba Většího. Z náměstí s radnicí a sloupem sv. Michaela pokračujte údolím Starého potoka po silnici č. 193 kolem kostela sv. Anny, kde se každoročně pořádají mezinárodní divadelní semináře. Po dlouhé době vás znovu čeká výraznější stoupání, které je však přerušeno zajížďkou do Nového Městečka. Projedete úzkou roklinou mezi čedičovým vrcholkem se zříceninami hradu Preitenštejn a úpatím kopce se zámkem Hrad
Nečtiny. Na jedné straně si zde můžete všimnout vystupujícího čedičového skaliska s typickou pravidelnou sloupcovitou odlučností a pak pod zámkem rozsáhlých zřícenin pravděpodobně hospodářských budov. Zpátky od rybníka si můžete zkrátit cestu k zámku po pěšině vedené v příkrém svahu nad rybníkem. Po pár metrech vás už ohromí podmanivá krása
Hradu Nečtiny. Národní kulturní památka s čestným dvorem a třípatrovou hranolovou věží získala svou pozoruhodnou novogotickou podobu v letech 1855-56. Od zámku se vraťte na trasu a pokračujte ve stoupání. Na okraji lesa zdoláte nepatrný vrchol a po zásluze postupně sjedete hlouběji do lesa. Na křižovatce lesních cest odbočte vlevo na trasu „Manětínskou pahorkatinou" do nitra přírodního parku Manětínsko. V rozsáhlém komplexu borových a smrkových lesů vás během sjezdu k
hájence Kostelík a do Spankova vyruší pouze jedno stoupání. Na závěr výletu, po odbočení ve Spankově na zelenou značku, si můžete dopřát i trochu jízdy v terénu. Po šotolinové cestě kolem rekreačního
rybníku Porajt se vrátíte mezi poli zpět do Dolní Bělé.