Asi 3 km dlouhý pěší výlet na
horu Klíč v chráněné krajinné oblasti
Lužické hory vás zavede na jeden z nejkrásnějších vrcholů v
Lužických horách. Za trochu námahy při jeho zdolání budete odměněni
malebným panoramatickým výhledem na krajinu
Lužických hor a
Českolipska. Při dobré viditelnosti se objeví na západě hory
Česko-Saského Švýcarska, na západě Ještědský hřbet s horou
Ještěd vysokou 1012 m n.m. Na jihu zase uvidíte
Bezděz a kopce
Kokořínska – Máchova kraje.
Výlet začíná v
Novém Boru odkud vede trasa
po červené turistické značce. Pokračuje nad
Koňskou roklí, dále k Lesní studánce a ke
Kamzičí studánce pod vrcholem
Klíče u suťového pole.
Kamzící zde skutečně žijí, byli sem však v letech
1907 a 1908 dovezeni z rakouských a švýcarských Alp jako lovná zvěř. Nejdříve zde žilo jen asi osm kusů, později k nim přibyli další z druhé vlny dovozu. Kamzíci žili původně ve dvou oborách,
po roce 1918 však
obory zanikly a zvířata se rozptýlila
do volné přírody. Okolo roku 1946 dosáhly stavy 150 kusů, dnes se jejich počet odhaduje na
250. Kamzičí zvěř našla v Lužických horách dobré životní podmínky a vytvořila stabilní a kvalitní populaci. Zdržuje se na kopcích sopečného původu, kde se nachází nejenom
příhodný terén v podobě příkrých a často skalnatých svahů, ale i původní bukové lesy.
Hnízdo sokolů a hvězdice alpská
Na
jihozápadní straně
hory Klíč se tyčí několik desítek metrů vysoká skalní stěna. Na její římse před 12 lety po více než 50 letech opět zahnízdil
pár sokolů stěhovavých. Od té doby zde pravidelně každý rok úspěšně vyvádějí mláďata.
Znělcová stěna Klíče ukrývá další zajímavost. Mezi skalními štěrbinami tu roste kriticky ohrožená modře kvetoucí rostlina –
hvězdnice alpská. Ta u nás roste jen na několika málo místech.
Na malém vrcholu stávaly dvě chaty
Zvláštní název
hory vznikl z německého názvu Kleis, jehož základ je údajně v praslovanském slovu ključ, které znamená prameniště. Již v polovině 19. století tu byl postaven první turistický přístřešek, který pak roku
1872 a 1910 nahradily
dřevěné chatky. V létě 1893 zde dokončili
členové Alpského spolku z
Nového Boru stavbu turistického chodníku – tzv.
serpentinové cesty. Výčep piva v chatě na vrcholu turisté udržovali v boji s přírodou i vandaly až do roku 1938, kdy ji museli, v souvislosti s napjatou situací v pohraniční, z tohoto strategického místa odstranit.
Po záboru Sudet se sice sekce Horského spolku z
Nového Boru, Svoru i
Cvikova rozhodly stavbu obnovit, ale jejich plány nebyly nikdy naplněny a dnes není na vrcholu
po stavbách vůbec žádná památka. Vrchol kopce je poměrně malá plocha, je tedy s podivem, že zde stávaly hned dvě stavby.
Zpět druhou stranou přes Svor
Zpět z vrcholu můžete sejít stejnou cestou anebo
druhou stranou do Svoru a vrátit se po cyklostezce (vede lesní cestou) po úpatí hory přijdete nad
Nový Bor (k vysílači), kde se stezka potkává s turistickou červenou.