Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).
Z velké části park obepíná
Chráněná krajinná oblast Labské pískovce (vyhlášená v roce 1972), která tvoří spolu s národním parkem na české i saské straně a rovněž se sousední Chráněnou krajinnou oblastí Saské Švýcarsko (LSG Sächsische Schweiz) jednotný orografický celek nazývaný
Českosaské Švýcarsko (Sächsisch-Böhmische Schweiz) nebo
Labské pískovce (Elbsandsteingebirge). Sídlem Správy Národního parku je město Krásná Lípa. Národní park České Švýcarsko zaujímá
rozlohu 79,23 km², Národní park
Saské Švýcarsko (na německé straně má rozlohu
93,5 km².
Hlavním předmětem ochrany v parku je unikátní geomorfologie skalního města a na ni vázaná rozmanitost rostlin a živočichů. Typické pro tuto oblast jsou skalní hřbety, kaňony, pískovcové věže a stolové hory. Krajina české křídové tabule je obohacena třetihorními vyvřelinami, mezi nimiž kraluje nejvyšší hora Národního parku České Švýcarsko –
Růžovský vrch (619 m.n.m., národní přírodní rezervace) s pralesovitými ekosystémy.
Kaňon Labe ve
Hřensku naopak představuje nejnižší místo v ČR (114 m).
Roubenky a hrázděné domy
Českosaské Švýcarsko a samotný národní park však není pouze
rozsáhlý komplex neosídlených lesů a skal, představující předmět ochrany. Neobyčejnou harmonii přírody zde dotváří četné památky lidové architektury
roubených a hrázděných domů s podstávkou v obcích lemujících hranici národního parku.
První turistická místa v oblasti
Již od druhé poloviny 19. století se území stalo velmi vyhledávaným, k čemuž přispěli tehdejší vlastníci panství Kinští a Clary-Aldringenové zpřístupněním turisticky nejzajímavějších míst, jako např.
soutěsek Kamenice,
vyhlídek u Jetřichovic nebo přírodního skalního mostu –
Pravčické brány, který je dnes hlavní turistickou atrakcí a symbolem
Českého Švýcarska.
TOP památky Českého Švýcarska a výlety do přírody
Požár v Národním parku České Švýcarsko
V neděli
24. července 2022 vznikl v Národním parku České Švýcarsko požár, který se rozsahem zapsal do dějin nejenom tohoto mezinárodně významného zvláště chráněného území. Požár postupně
zasáhl plochu větší než 1600 ha, kde shořely převážně již suché porosty smrkových monokultur postižených kůrovcovou kalamitou, zasaženy ale byly i
cenné ekosystémy a také
část obce Mezná. Ohniskem požáru byl
Malinový důl u
Hřenska, kde byl pravděpodobně založen úmyslně. Vzniku požáru předcházelo suché a teplé počasí s rekordními teplotami až 36 °C. O den později se požár
rozšířil i na německou stranu národního parku, kde zasáhl plochu 250 ha. Požár se na českém území podařilo uhasit v pátek 12. srpna, na německé straně až 19. srpna 2022. Jedná se o
největší lesní požár v novodobé historii České republiky. Kouř ze spáleniště byl dokonce cítit i na jižním okraji
Prahy, vzdáleném 120 km od ohniska požáru. Během tří týdnů se při hašení vystřídalo na
šest tisíc hasičů. S likvidací ohně pomáhaly také
vrtulníky a letadla ze zahraničí.
Dosud jsou některá místa Národního parku
uzavřena z důvodu odstraňování následků požáru (možnost pádu stromů), jedná se především o
Gabrielinu stezku, cestu na
Černou bránu a okolo Červeného potoka, cestu po žluté ze Starého mlýna do
Ferdinandovy soutěsky, uzavřeny jsou i Arnoltické stěny.
České Švýcarsko – první excelentní evropská destinace EDEN 2008/2009
Téma:
„Cestovní ruch a chráněné území“
Nádherná krajina nevídaných skalních měst, romantických údolí, divokých roklí, melancholických říček, malebných vesnic, hlubokých lesů, vinoucích se cest, skalních převisů a slují, oblast, do níž se vchází jedním z divů světa – Pravčickou branou. Spolu se sousedním Saským Švýcarskem tvoří ojedinělý přeshraniční region korunovaný hned dvěma národními parky. České Švýcarsko se v roce 2009 stalo vůbec první Evropskou exkluzivní destinací v Česku. Tehdejší soutěžní téma bylo Cestovní ruch a chráněná území. O udržitelný rozvoj cestovního ruchu tu usilují už od vyhlášení národního parku České Švýcarsko v roce 2000. Jen o rok později totiž vznikla obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, jejímž posláním bylo od počátku přispívat k šetrnému rozvoji cenné přírodní oblasti a integrovat či iniciovat aktivity státní správy, samosprávy a jiných subjektů zaměřené na ekologickou osvětu, zahraniční spolupráci a moderní technologie v oblasti životního prostředí.
Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen 1. 1. 2000 a má rozlohu 79 km².
Hlavním předmětem ochrany je unikátní geomorfologie skalního města a na ni vázaná rozmanitost rostlin a živočichů.
Typické jsou skalní hřbety, kaňony, pískovcové věže a stolové hory.
Nejvyšší bod parku je Růžovský vrch s 619 metry nad mořem.
Pravčická brána je hlavní turistickou atrakcí a symbolem Českého Švýcarska.
České Švýcarsko bylo v roce 2009 první Evropskou exkluzivní destinací v Česku.
Požár v roce 2022 zasáhl plochu větší než 1600 ha.
Po požáru byly uzavřeny Gabrielina stezka, cesta na Černou bránu, okolo Červeného potoka a Arnoltické stěny.
V obcích lemujících národní park se nacházejí památky lidové architektury jako roubené a hrázděné domy s podstávkou.
Kaňon Labe ve Hřensku představuje nejnižší místo v České republice s nadmořskou výškou 114 metrů.