Ne každý potok je obyčejný. Ne každá cesta je rovná. A ne každé místo vypadá jako z pohádky – ale tady na západním konci
Krušných hor se to všechno potká. Putování podél
Blatenského příkopu je jako listovat ilustrovanou knížkou: tu šumí voda, tu šeptá les, za zatáčkou na vás čeká
Ryžovna aneb hospůdka uprostřed krušnohorských plání, a na
Blatenském vrchu rozhledna. A to ještě nevíte, co vás čeká v místě s tajuplným názvem
Vlčí jámy! Tak pojďte – batohy na záda a vzhůru za dobrodružstvím!
Blatenský příkop: Voda, co uměla pracovat

Začínáme kousek od
Božího Daru, kde se loukami vine
úzký vodní kanál. Na první pohled romantika, na druhý technický zázrak.
Blatenský příkop byl vybudován už v 16. století, aby poháněl stroje v dolech kolem
Horní Blatné. Dnes je to nádherná stezka, která vede v mírném terénu a je ideální i pro děti nebo terénní kočárky. Měří přes dvanáct kilometrů – a všechno to bylo vykopáno ručně. Jo, fakt ručně. Když si to děti zkusí s klackem u potoka, samy zjistí, kolik to dalo práce.
Vodní příkop vede ze severního okraje
Božídarského rašeliniště přes
Myslivny, Ryžovnu, Bludnou a severní úbočí
Blatenského vrchu až do
Horní Blatné, kde se vlévá do
Blatenského potoka. Nemusíte nutně jít celou trasu, začít můžete třeba na
rozcestí Myslivny. Výlet se dá udělat jako okruh nebo jako jednoduchá trasa s návratem stejnou cestou.
Kantorstein, srdce Krušných hor

Z
rozcestí Myslivny vede cesta podél příkopu směrem k
Ryžovně, místu, které bylo dřív živou horskou obcí. Dnes tu najdete spíš stopy: louky, zbytky základů, křížek… a krásnou přírodu. Někdo tu hledá borůvky, jiný střípky minulosti. A i když je to místo tiché, krajina vám bude vyprávět o starých, dávno minulých časech.
Co tu najdete?
Památník u bývalého kostela sv. Václava,
penzion a restauraci Salaš,
přírodní rezervaci Ryžovna a
pivovar s restaurací Ryžovna. Kousek odtud leží v pastvinách úžasné místo nazývané
Kantorstein. Na malém prostoru plném skal prý roste snad všechno, co se v
Krušných horách dá vidět – břízy, smrky, duby, jeřabiny, vřes i borůvky. To je to pravé srdce
Krušných hor.
Rozhledna a výhled na Krušné hory

Kousek za
Kantorsteinem se
Blatenský příkop zanoří do lesa. Tady je ideální čas na odpočinek a malou svačinu. Někdo si dá jablko, někdo výhled na pláně. Kanál se v lesích kroutí po vrstevnici po úbočích kopců. Na tom prvním ve svahu nad značenou stezkou můžete pátrat po zbytcích
dolu jménem Drahá kožešina (Elder Pelz), na tom druhém stojí
rozhledna na Blatenském vrchu. Trůní tu už přes sto let jako koruna lesa – a výhled z ní? Jeden z nejlepších v celých
Krušných horách! Děti budou počítat schody (to se počítá jako pohyb i matika dohromady), dospělí budou hledat
Klínovec, Fichtelberg, nebo jen ten správný směr k dalšímu občerstvení.
Vlčí jámy: Když příroda vycení zuby

Poslední úsek cesty sice vede z kopce dolů do
Horní Blatné, zároveň ale je poslední zastávka nejnapínavější.
Vlčí jámy jsou propadliny po těžbě cínu, které připomínají jeskyně. V zimě se tu drží sníh, i když jinde dávno roztál – a i v létě tu foukne trochu tajemna. Děti budou mít oči na stopkách, jestli neuvidí nějakého vlka (nebo aspoň stín lišky), zpestřit jim to můžete ještě nějakou hornickou povídačkou – třeba o tom, jak havíři kdysi slyšeli z hlubin zvláštní zvuky, anebo jak se sem schovával duch hor. Jde o chráněné území, ale
stezka je značená a bezpečná. Snad jen s kočárkem můžete mít problémy, ale pak se můžete rozdělit a kočárková část výpravy dojde do
Horní Blatné po silničce a pak po silnici.
A na co byste měli pamatovat? Trasa výletu vede převážně po lesních cestách a zpevněných stezkách, a je vhodná přibližně pro děti od pěti let, zdatnější i dřív. Lesy jsou plné fotogenických zákoutí, mechů a kapradí. Ideální prostředí na hru „Najdi něco zeleného, co ještě neznáš“. A i když v
Horní Blatné nebo v
Božím Daru je poměrně dost
útulných restaurací a dalších podniků, jste pořád v horách. Zkrátka pořádná čokoládová tyčinka v batohu se tu počítá za poklad.