Od jeho světa nás dnes dělí už sto let, a když se začtete do jeho knížek, mohou vám připadat někdy úsměvné, někdy lehce (anebo silně) praštěné. Pravidla a normy chování ve všech oblastech života však zůstávají takové, jak je zdokumentoval právě Guth-Jarkovský. Mimořádný důraz kladl na slušnost, čestnost, skromnost a vzájemnou úctu, tedy něco, co platí i po sto letech stále stejně.
Z rodiny panského úředníka až na Pražský hrad
Guth-Jarkovský, typický renesanční člověk mnoha zájmů a širokého rozhledu, získal vznešené způsoby už od svého otce, knížecího úředníka v Heřmanově Městci. Své znalosti upevnil po studiích, kdy se stal vychovatelem v šlechtické rodině Schaumburg-Lippe na zámku v Ratibořicích – a zřejmě právě vybrané chování rodiny a zkušenosti ze světa, kdy společně s knížetem procestoval Evropu, Afriku, Asii a Severní Ameriku, jej později inspirovaly k napsání knih o vybraném společenském chování.
Guth-Jarkovský ale nebyl jen vychovatel a spisovatel. Působil rovněž v pěveckém spolku Hlahol, hrál na varhany, stal se středoškolským profesorem a přeložil do češtiny díla přibližně tří desítek zahraničních autorů, mezi nimi i knížky dobrodruha Karla Maye. Když v roce 1891 zavedlo ministerstvo školství tělesnou výchovu, požádal Guth-Jarkovský o dotaci na zahraniční cestu a odjel do Paříže. Seznámení s baronem Pierre de Coubertinem, který ho nadchnul pro myšlenku založení novodobých olympijských her, zásadně ovlivnilo celý jeho další život. Guth-Jarkovský se stal zakládajícím členem Mezinárodního olympijského výboru a ke svým zálibám tak připojil ještě tělovýchovné a sportovní hnutí. V čele Českého olympijského výboru, kdy byl rovněž jeho zástupcem, zůstal Guth-Jarkovský i po vzniku samostatného Československa. V té době se rovněž díky precizním znalostem společenské morálky stal ceremoniářem Kanceláře prezidenta republiky (1918) a navrhl statut řádu Bílého lva, nejvyššího státního vyznamenání České republiky.
Rady pro pány na cesty
Zatímco základní pravidla slušnosti se příliš nezměnila, s nezbytnou výbavou, které by si pánové dle rad předsedy a redaktora Klubu československých turistů Gutha-Jarkovského měli brát na cesty, byste příliš neobstáli. Vzpomeňte si na ni, až se vydáte na výlet po 58 km dlouhé turistické stezce Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského z Kostelce nad Orlicí přes Potštejn, Žampach a Letohrad do Ústí nad Orlicí.
V obsáhlém seznamu by například neměly chybět ochranné skřipce, kukátko, kuřácké potřeby, doporučující dopisy, háček na zapínání knoflíků, slunečník, kartáček na vousy, hudebniny, jehlice do kravat, kapesní kalamář, hustilka, koňak nebo kopyta na boty. Pánům se doporučuje rovněž hamaka, pro neznalé závěsná síť, vývrtka, břitva, zbraně a případně poslední vůle.
Zkrátka seznam, za který by se nemusel stydět ani český velikán Jára Cimrman!