Reputaci
Josefa Hoffmanna se během posledních let snaží napravit
Moravská galerie v
Brně. Právě ta pečuje o jeho
rodný dům v
Brtnici na
Vysočině, který si Hoffmann sám upravil. K vidění je originální nábytek, tapety a bytový textil, vesměs zhotovené dle vlastních Hoffmannových návrhů, skelněné a porcelánové servisy a další předměty.
Univerzální umělec
Při bližším seznámení s Hoffmannovou tvorbou užasněte nad šíří jeho zálib. Navrhoval nejenom
nábytek,
nádobí,
látky,
koberce,
bytový textil,
stříbrné a kovové předměty,
šperky, sklo a keramiku, ale také
jevištní dekorace, divadelní
kostýmy a plakáty. Byl důležitou osobností
secesního hnutí ve Vídni a stál u zrodu Sdružení výtvarných umělců Rakouska – Secession.
V roce 1903 společně s designérem Kolomanem Moserem a průmyslníkem Fritzem Waerndorferem založil
Wiener Werkstätte – Vídeňské dílny. Z jejich ateliérů vycházely užité předměty na nejvyšší estetické i řemeslné úrovni, zejména šperky,
vázy,
lampy a nábytek, ale také knižní vazby. Od počátečních čistých linií a geometrických vzorů se Hoffmann postupně propracovával k dekorativnějším návrhům a podobně jako například
Dušan Jurkovič či
Alfons Mucha s oblibou pracoval s ornamentálními motivy lidových výšivek.
Hoffmann jako architekt
Josef Hoffmann zároveň
navrhl celou řadu domů, avšak samotný projekt byl pouhým začátkem. Podílel se také na vytváření a zařizování
interiérů „na klíč“, kde se samozřejmě uplatnila zejména díla jeho kolegů z Wiener Werkstätte. V Česku zanechal bohužel mnohem méně stop než v zahraničí; vedle úprav brtnického domu po rodičích navrhl například rodinné vily v
Bruntále, ve
Vrbně pod Pradědem či venkovský dům pro rodinu olomouckého bankéře
Otto Primavesiho v
Koutech nad Desnou.
Absolutním vrcholem jeho architektonické tvorby se však stal
palác Stoclet, v roce 2009 zapsaný na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví
UNESCO coby vrcholné
dílo vídeňské secese. Palác byl postaven v letech 1905–1911 coby rezidence pro rodinu belgického finančníka Adolfa Stocleta, syna majitele obřího koncernu Société Générale zabývajícího se podnikáním v železářství, strojírenství, bankovnictví. Původně měl stát ve Vídni,
rodina však nakonec zvolila Brusel.
Palác Stoclet je dokonalou
ukázkou Hoffmannova mistrovství a jeho pracovních postupů: interiéry i zhrady totiž kompletně vybavili umělci z okruhu Wiener Werkstätte v čele s Gustavem Klimtem. Jejich dílem jsou skleněné i
porcelánové servisy, koberce,
textilie,
příbory,
obklady stěn,
tapety i mozaiky ze zlata a polodrahokamů.
Líto nám může být jediného: za sto let existence viděli vrcholné dílo Josefa Hoffmanna jen členové rodiny a jejich přátelé, protože rodina nikdy palác Stoclet nezpřístupnila veřejnosti.
Výlet po rodné Brtnici
V
Brtnici můžete nahlédnout nejen do
rodné světničky věhlasného architekta, ale také do zdejšího
zámku, kterému se dříve přezdívalo "
Moravské Hradčany", dnes prochází postupnou rekonstrukcí.
Romantickým zážitkem bude procházka
Údolím Brtnice. Tvoří jej řada zaklesnutých
zákrutů a meandrů, ze svahů vystupují místy skalní útvary, jedním z nich je například Výrova skála. Zpět do Brtnice se lze vrátit přes
Panskou Lhotu.