Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Jihomoravský kraj nebo navštivte
Společenské akce v celé ČR.
Moravská galerie v Brně zahajuje výstavu, jíž vzdává hold významnému zástupci moderního umění Josefu Šímovi. Výstava sleduje cestu od malířských začátků spojených s městem Brnem a civilismem, až po jeho ukotvení ve francouzském prostředí a působení v umělecké skupině Le Grand Jeu (Vysoká hra).
Josefa Šímu zná zahraniční publikum jako Josepha Simu, francouzského malíře, který se narodil v Rakousku-Uhersku. Jeho vazby na rodnou Jaroměř, Prahu a Brno, odkud na začátku 20. let odešel do Francie, však zůstaly po celý život velmi silné: inspiroval se rodnou krajinou, ilustroval české knihy, působil jako hlavní prostředník mezi francouzskou a českou avantgardou. Šíma v časopise Le Grand Jeu francouzským čtenářům zprostředkovával poezii Vítězslava Nezvala nebo Jaroslava Seiferta, české malíře představoval svým přátelům ve Francii, mezi něž patřil například malíř Piet Mondrian.
Josef Šíma si stejně jako další géniové z Československa zvolil Francii jako zdroj inspirace a tvorby. Tato výstava připomíná, že Francouzi a Češi se sešli v modernosti a avantgardě a zanechali nám výjimečná díla.
Těžiště výstavy však spočívá především v poukázání na Šímovo působení v pařížské umělecké skupině Le Grand Jeu – Vysoká hra. Setkání s mladými básníky v čele s René Daumalem a Rogerem Gilbertem-Lecomtem přineslo zásadní obrat v Šímově tvorbě. Společně s dalšími básníky a umělci založili skupinu, kterou charakterizovala kritika evropské racionální civilizace, inspirace indickou filozofií, kabalistickými texty, okultismem či myšlením tzv. přírodních národů. Umělci se pokoušeli proniknout za hranice reálného, k čemuž používali všemožné prostředky – drogy, alkohol, spánkovou deprivaci, zatajování dechu nebo meditační techniky. Šímova tvorba začala směřovat k poetice vycházející převážně z vlastních zážitků spojených s výlety do přírody, či z hledání mytologických symbolů a kořenů lidstva. Jeho inspirace krajinou ovládaly podvědomé vize, čerpal také z ezoterického myšlení propojující materiální svět se světem duchovním. Šíma popsal jeden ze svých zážitků spojených s vizí vnitřní jednoty světa následovně: „Jednou za noční bouře, v prudkém světle blesku, vzduch, mraky, podstata stromů, země, kameny, všechno se jevilo být jedinou látkou světa…“
V letech 1929–1931 se Šíma stal hlavním autorem skupiny, ostatní členové – básníci, se zabývali interpretací jeho tvorby. Šímovy obrazy krajin, ostrovů, mraků, torz v krajině a mytických výjevů jsou na výstavě hojně zastoupeny, stejně jako obrazy, kresby a fotografie jeho druhů, především Maurice Henryho a Artüra Harfauxe. Většina z nich je zapůjčena z francouzských sbírek a ze sbírek Národní galerie Praha, kam se výstava přesune na jaře příštího roku.
Výstava Josef Šíma: Cesta k Vysoké hře je součástí oslav připomenutí významných výročí roku 2018 spojených s naší státností.