Člověk ve vesmíru – výstava v Brně

Od 8. do 12. dubna je pro vás připravena výstava na náměstí Svobody.

Jak vlastně vypadal svět v roce 1961?

Z mauzolea na Rudém náměstí byly odstraněny Stalinovy ostatky, ale také začala stavba Berlínské zdi. Podařilo se objevit virus spalniček, i když cesta k vakcíně trvala ještě několik následujících desetiletí. Studio Disney uvedlo film 101 dalmatinů, v kinech se objevila také West Side Story, Marilyn Monroe se rozvedla s Arthurem Millerem a poprvé vystoupili The Beatles. Prezident Kennedy ohlásil nejen americkou cestu na Měsíc, ale také stavbu meteorologických a televizních družic. Vznikla Amnesty International, Kuvajt se zbavil britského protektorátu a ve světě módy se objevila Yves Saint Laurent. Armáda v Sovětském svazu odpálila největší termonukleární pumu všech dob – 58 megatunovou Car bomba. Sálové počítače IBM se staly první, které používaly tranzistory, počítače se začaly spojovat pomocí dálnopisných terminálů propojených telefonem.

V našich zemích byla dokončena vltavská přehrada Orlík, začalo vysílat brněnské televizní studio, až osmdesát Brňanů denně využilo buzení telefonem a v Černých Polích byl veřejnosti předán Park osvobození, který vznikl v místech Schreberových zahrádek – první zahrádkářské kolonie na území Rakouska-Uherska. Zelenina Brno oznámila, že na podzim bude třeba šetřit cibulí a česnekem, na trhu však bude dost zelí, kedluben, celeru, mrkve a dokonce i čerstvého špenátu. Jako národ jsme v tento rok vypili (přepočítáno na jednoho obyvatele včetně nemluvňat) za 461 Kčs alkoholických nápojů. V peněžence se poprvé objevila zelená stokoruna, která přežila Pražské jaro, normalizaci, Sametovou revoluci i rozdělení Československa.

A taky se svět seznámil s Jurijem Gagarinem. Ve středu 12. dubna 1961 za pouhých 108 minut oblétl planetu Zemi. Na oběžnou dráhu jej vynesla upravená balistická raketa, samotný kosmonaut byl namačkán do dvoumetrové koule kosmické lodě, která letěla ve výšce od 180 do 330 kilometrů nad zemí rychlostí 25krát větší než rychlost zvuku. Ke startu došlo v 6 hodin 7 minut světového času, trasa vedla nad Sibiří, nad Kamčatkou se pak raketa vydala směr Tichý oceán. Nad Havají Gagarin zažil západ Slunce za obzor, v 7.00 přelétl Magellanovu úžinu (teprve v té době Rádio Moskva oficiálně oznámilo tento zázrak celému světu), nad jižním Atlantikem zažil zase denní světlo, brzdit začal v oblasti nad Angolou, nad Egyptem došlo k oddělení servisního a návratového modulu, následovalo aerodynamické brždění. K dispozici nebyly žádné záložní raketové motory, Gagarin se musel krátce před přistáním z kabiny katapultovat a snést se na Zemi padákem. Celý let řídily primitivní automaty – žádné počítače, kosmonaut dokonce nebyl ani v nepřetržitém spojení s řídícím střediskem.

Ve výšce 7 kilometrů nad zemí byl kosmonaut vystřelen z kabiny a na padáku přistál u města Engels v jižním Povolží nedaleko místního farmáře a jeho dcery: „Když mě viděli ve skafandru a za mnou se táhnoucím padáku, jak jsem k nim kráčel, začali ve strachu couvat. Řekl jsem jim, nebojte se, jsem sovětský občan, jako vy, sestoupil jsem z vesmíru a musím najít telefon, abych zavolal do Moskvy!“

Jurij Gagarin se právem řadí mezi novodobé hrdiny. Nikdo tenkrát nevěděl, jak lidský organismus zareaguje na beztížný stav. Kosmonaut se mohl během hodiny a půl zbláznit, dostat mořskou nemoc se strašidelnými iluzemi, ztratit schopnost orientace a cílevědomého uvažování, zemřít na ozáření.

Gagarin letěl v kosmické lodi, která v pěti předcházejících pokusech dvakrát selhala. A spolehlivá nebyla ani kosmická raketa – naději na úspěch odborníci odhadli tak padesát na padesát. Výprava naštěstí proběhla bez větších problémů a na planetě Zemi se zrodila celosvětová celebrita.

V pondělí 12. dubna to bude už 60 roků. Výstava je součástí programu Brno Space Days.