Nahoru – Up

Obraz je pro umělkyni hra o dvou hráčích. Je to totiž emoce, autora i člověka, který se na obraz dívá. Ráda proto kombinuje kontrastní barvy, povrchy, styly, nálady, úsměvy i vrásky. Její díla obsahují různorodé vrstvy a vždy i nějaké překvapení, které se vymyká jejich celkovému konceptu.

Výstava se koná v Galerii ve věži Novoměstské radnice, otevřena je denně, kromě pondělí, na Velikonoční pondělí je ale otevřeno.

Ve čtvrtek 25. dubna 2024 od 18 hodin se koná v Galerii ve věži KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY s autorkou Petrou Kubík Nandrážiovou. Vstup je zdarma.

Vernisáž výstavy je veřejnosti přístupná, koná se ve středu 10. dubna 2024 od 18 hodin v Galerii ve věži Novoměstské radnice, prosíme předem o potvrzení vaší účasti na mailové adrese: petra.nan@email.cz  

Kroky nahoru na věž Novoměstské radnice doprovodí abstraktní výstava s názvem Nahoru

15. března, Praha – Výhled na raně jarní Karlovo náměstí rozzáří nezřízeně barevná abstrakce nové tváře současného výtvarného umění. Ve středu 10. dubna totiž odstartuje výstava pestrých obrazů Petry Kubík Nandrážiové s příznačným názvem Nahoru/Up. Na měsíc tak ozdobí stěny Galerie ve věži Novoměstské radnice a bude provázet návštěvníky na jejich cestě vzhůru. Název odkazuje nejen k fyzickému stoupání po schodech, ale především k metaforickému pojetí samotné Petřiny umělecké kariéry. Ta před pouhými dvěma lety pověsila na hřebík reklamní textařinu v korporátu a začala na hřebíky věšet své obrazy. Tím zahájila cestu „vzhůru“ za svým snem.

„Chtěla jsem zachytit ten moment, ten schod, kdy se člověk posouvá zas o kousíček blíž ke svému životnímu cíli. V tak velké galerii jsem dosud nevystavovala, a proto mám neskutečnou radost, že se mi tahle příležitost naskytla. Výstava je pro mě velkým krokem nahoru, chtěla jsem proto toto své nadšení odrazit i v názvu. Od začátku se snažím neustále posouvat a výtvarně vyvíjet, inspirace a nápady hledám doslova na každém schůdku života a těším se, co nového tento prostor přinese,“ říká Petra Kubík Nandrážiová.

Co od Petřina štětce očekávat? Její obrazy obsahují různorodé, až kontrastní vrstvy. Stejně jako člověk. Mnohdy nejsou harmonické. Stejně jako život. A vždycky na nich najdete nějaké překvapení, které se vymyká jejich celkovému konceptu. Stejně jako se to v životě snaží dělat sama autorka.

Malovat, inspirovat, žít. Petra opustila svět korporátních stěn, aby se mohla naplno vrhnout do naplnění těchto tří zdánlivě jednoduchých zadání. Zadání, která znamenají naplnění životního snu. Do svých obrazů tak vkládá stejnou energii, která má lidem připomínat, že život nepočká. Nejlepší čas je totiž teď.

Obraz je pro Petru hra o dvou hráčích. Je to totiž emoce. Autora i člověka, který se na obraz dívá. Ráda proto kombinuje kontrastní barvy i povrchy, styly, nálady, úsměvy i vrásky. S pečlivostí i rozervaností romantického básníka tvoří to, co jí dává smysl. Pro ty, kteří jsou podobně naladěni. Pro ty, kterým její obraz řekne „ahoj, my dva se k sobě hodíme“. Pro ty, jejichž vnitřní hlas zkrátka mluví stejným jazykem.

Nemaluje štětcem. Ač jím občas plátno polechtá, nejčastěji do ruky bere kus kartonu nebo špachtli. Někdy však také třeba vidličku, drátěnku, bublinkovou fólii, kartáček na zuby nebo šťouchadlo na brambory. Inspirace i pomůcky k vyjádření se pro Petru nacházejí zkrátka všude kolem. K srdci i prstům jí přirostla práce s akrylem, díky kterému může používat techniku vrstvení, míchání barev přímo na plátně, cákání, rozmazávání, kombinování, obtahování. Často sahá po výrazných odstínech, které tvoří kontrast k základovým barvám klidnějším. Fascinuje ji hra barvy metalické, zlaté, kterou umisťuje přes barvu matnou.

„Na začátku nového obrazu často vím, jaký koncept chci namalovat. Jak se tak inspiruju kolem sebe, moje oko pokaždé uchvátí nejrůznější dramatické kombinace. Fialová a žlutá. Modrá a oranžová.
Tyrkysová a neonově růžová. Šedá a zlatá. Zdá se mi, že někde uvnitř mě vyplňují nějakou škvírku prázdnoty, anebo jsou prostě jen tak laškovné, že si mě omotaly kolem prstu. A tak se pustím do tvorby,“ popisuje Petra.
 
Důležitým prvkem se na obrazech stávají linie, tvary, barvy, plochy. V jejím světě mnohdy potkáte pravé úhly, na ty totiž nedá dopustit. Ke statickým vertikálně-horizontálním tahům často přidává i úhlopříčně dynamické tahy barvou, které obrazu dodávají dech a život. Z dálky dotváří obraz jako celek, zblízka ho naopak rozbíjejí. Na větší plochy nejrůznějšími technikami přihazuje další plochy tak, aby vyjadřovaly roztržitost, roztříštěnost, rozervanost, ale i řád a záměr. Aby všecko, jako tak často v životě, vypadalo nesourodě a neuspořádaně, ve finále to ale tvořilo jeden smysluplný celek. Jako život, když se zasadí do toho správného rámu. A nakonec všechno rozhodí něčím nečekaným, protože bez toho by to podle jejích slov nebyl úplný obraz.
 
Obrazy této autorky jste dosud mohli potkat především na výstavách v kavárnách a vinárnách, kde, jak sama říká, si člověk může posedět u sklenky vína nebo něčeho abstraktnějšího, má čas se na obrazy zahledět a nechat se jednotlivými plátny oslovit. Mezi nimi tak například v Kavárně, co hledá jméno, kavárně v Sedmém nebi, Dobré trafice, Cofee Corner Bakery, kavárně Polibek Café, bistru Pance & Landi, brněnském Podnik café bar, jičínském Lokál café anebo pražském Vinném Újezdu 19, kde Petra své umělecké putování započala.
 
Petra je aktivní také na sociálních sítích, především na Instagramu, kde si jako @kubikovic_petra.art doslova hýčká „svou komunitu“, s níž sdílí vlastní tipy pro malování, inspirace, ale mnohdy i bláznivá videa, co se točí kolem tvorby.