Pražské jaro 2025 – jubilejní 80. ročník

K jednoznačným vrcholům Pražského jara 2025 budou patřit koncerty orchestrální řady festivalu. Poprvé ve své více než stotřicetileté historii vystoupí v České republice Chicagský symfonický orchestr. Debut na Pražském jaru zažije Bostonský symfonický orchestr a Göteborští symfonikové. A čekají nás velké návraty Londýnského symfonického orchestru, tokijského NHK Symphony Orchestra a Vídeňských symfoniků, které na Pražském jaru povede jejich nový šéfdirigent Petr Popelka. Diváci se mohou těšit na plejádu světových dirigentů: Jaapa van Zwedena, Andrise Nelsonse, Santtu-Matiase Rouvaliho, sira Antonia Pappana nebo Fabia Luisiho, který se na festival vrátí po dlouhých pětatřiceti letech. V českém debutu se v beethovenovském programu představí Kammerakademie Potsdam s dirigentem Antonellem Manacordou, jenž na jaře 2024 dotočil s tímto orchestrem oceňovaný komplet Beethovenových symfonií. 

 
Symbolické zahájení a zakončení festivalu

Zahájení 80. ročníku Pražského jara svěřil festival symbolicky do rukou České filharmonie a jejího současného šéfdirigenta Semjona Byčkova. „12. května 1946 Česká filharmonie poprvé v historii festivalu provedla se svým tehdejším šéfdirigentem Rafaelem Kubelíkem Mou vlast. Počet uvedení tohoto díla tímto orchestrem na Pražském jaru se za osmdesát ročníků vyšplhal na neuvěřitelných šedesát šest provedení, samozřejmě včetně repríz. K těm památným se řadí nejen to první s Rafaelem Kubelíkem, ale i řada dalších vedených jinými skvělými šéfdirigenty České filharmonie – Karlem Ančerlem, Václavem Neumannem, Zdeňkem Mácalem či Jiřím Bělohlávkem – nebo vůbec první pražskojarní uvedení Mé vlasti se zahraničním dirigentem, kterým byl v roce 1984 Lovro von Matačić. Svěřit zahájení 80. ročníku Pražského jara tomuto orchestru bylo jasnou volbou,“ říká ředitel festivalu Pavel Trojan.
 
Česká filharmonie ročník 2025 rovněž symbolicky uzavře, a to monumentální Symfonií tisíců Gustava Mahlera na dvou koncertech 2. a 3. června. Dvě provedení Osmé symfonie, zvané Symfonie tisíců, na Pražském jaru nabídnou skutečně mimořádně působivé pěvecké obsazení, mezi jinými dvě vynikající mahlerovské pěvkyně Sarah Wegener a Jennifer Johnston. Mezi osmičkou pěvců figuruje i britská pěvecká tenorová hvězda David Butt Philip, basista David Leigh a chybět nebudou ani dva přední čeští pěvci, sopranistka Kateřina Kněžíková a barytonista Adam Plachetka.
 

Chicago Symphony Orchestra a Boston Symphony Orchestra

Pražské jaro 2025 ozdobí český debut Chicago Symphony Orchestra a historicky první festivalové vystoupení Boston Symphony Orchestra. V jejich čele stanou dirigenti Andris Nelsons a Jaap van Zweden.

Boston Symphony Orchestra bude 14. května 2025 řídit jeho současný šéfdirigent Andris Nelsons, který v Praze uvede v roce, kdy si připomeneme padesát let od úmrtí skladatele Dmitrije Šostakoviče, jeho Symfonii č. 11 a Houslový koncert č. 1 se sólistkou Baibou Skride. V této souvislosti zmiňme, že nahrávka kompletu Šostakovičových symfonií bostonských symfoniků právě s Andrisem Nelsonsem pro vydavatelství Deutsche Grammophon získala tři Ceny Grammy.

Chicago Symphony Orchestra vystoupí 20. května pod taktovkou Jaapa van Zwedena, který aktuálně završil své působení na postu šéfdirigenta Newyorských filharmoniků. Pod jeho taktovkou zazní Šestá symfonie Gustava Mahlera – dílo, v němž skladatel nejenže předpověděl osudové události z konce svého života, ale vtělil do něj i veškerou vášeň a rozporuplnost vztahu s Almou Mahler.
 

Zahraniční hvězdy na Pražském jaru

Jedním z poslání Pražského jara, je objevovat pro české publikum umělce, kteří jsou v zahraničí již plně etablovaní. Letos to je například pokračovatel slavné finské dirigentské školy Santtu-Matias Rouvali, hudební ředitel Kammerakademie Potsdam Antonello Manacorda nebo Quatuor Ébène – jedno z nejlepších smyčcových kvartet světa.

K velkým objevům bude jistě patřit i letošní rezidenční umělkyně Pražského jara, houslistka a performerka Patricia Kopatchinskaja, která patří k nejvyhledávanějším umělkyním dneška. Do Prahy přijede se svými dlouholetými uměleckými partnery – orchestrem Camerata Bern a klavíristou Joonasem Ahonenem, který byl dvanáct let členem Klangfora Wien. Na třech koncertech 16., 17. a 18. května umělkyně představí svůj mimořádný talent nejen jako houslistka v projektu Time & Eternity (Čas a věčnost), ale také jako performerka v herecké rovině v roli Pierrota ve slavném a ve své době skandálním hudebně-dramatickém pásmu pro pěvce-recitátora a instrumentální soubor Pierrot lunaire rakouského skladatele Arnolda Schönberga. Poslední večer své rezidence věnuje hudbě českého skladatele Luboše Fišera.

Pražské jaro letos nabídne sedm českých debutů a přes dvacet debutů festivalových. Poprvé se v České republice představí již zmiňovaný Chicagský symfonický orchestr, orchestr Kammerakademie Potsdam včetně svého šéfdirigenta Antonella Manacordy, a dále finský dirigent Santtu-Matias Rouvali, Ensemble Correspondances a jeho umělecký lídr Sebastien Daucé a pěvec Dmitrij Ivančej. Z pražskojarních debutů jmenujme ještě jednou historicky první festivalový koncert Bostonského symfonického orchestru a vystoupení Quatuor Ébène, dále koncert Estonského filharmonického komorního sboru s šéfdirigentem Tõnu Kaljustem nebo účast rezidenčního souboru a rezidenčního skladatele Prague Offspring Ensemble Modern a sira George Benjamina. 
 

Významná výročí

Program 80. ročníku Pražského jara připomene několik významných událostí roku 2025, především 50. výročí úmrtí skladatele Dmitrije Šostakoviče, který festival několikrát navštívil, a 90. narozeniny estonského skladatele Arvo Pärta, jehož hudbu přijede na festival prezentovat Estonský filharmonický komorní sbor, který za nahrávky Pärtovy hudby získal dvě ceny Grammy. Festival připomene 80 let od úmrtí maďarského skladatele Bély Bartóka a 100 let od narození českého skladatele Jindřicha Felda. Své čtyřicáté narozeniny na něm oslaví Wihanovo kvarteto a mezi festivalové oslavence budou patřit i Vídeňští a Göteborští symfonikové, kteří si v roce 2025 připomenou 125 let a 120 let od svého založení.
 

Současná hudba

Ve dnech 30. a 31. května se v holešovickém Centru současného umění DOX již po čtvrté uskuteční projekt věnovaný současné hudbě Prague Offspring. Pro něj vzniká pět nových skladeb českých a slovenských autorů. Festival tentokrát oslovil Haštala Hapku, Jana Ryanta Dřízala, Barboru Tomáškovou, Pavla Šabackého a Slavomíra Hořínku.

Dvě nová díla také tradičně vznikají pro Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Sólovou skladbu pro hoboj letos píše Jan Klusák, pro violoncello Pavel Zemek-Novák. Světovou premiéru budou mít na festivalu rovněž Čtyři písničky o štěstí Jindřicha Felda v podání Lucie Kaňkové a Wihanova kvarteta. V české premiéře zazní v koncertním provedení opera Into the Little Hill rezidenčního skladatele Prague Offspring sira George Benjamina, skladba In the Forest japonského skladatele Toshio Hosokawy v interpretaci Kammerakademie Potsdam a kompozice Raphaëla Merlina Autoportrét ve třech barvách, kterou uvede v Praze jen tři měsíce po světové premiéře v Paříži Quatuor Ébène.

Stará hudba 

Řada „early music“, jež se věnuje historicky poučené intepretaci, letos přinese hudbu od italského trecenta až po autentické provedení Mozartova Requiem. Skladby nejvýznamnějšího italského skladatele 14. století Francesca Landiniho, nevidomého varhaníka z Florencie, přijede na festival 17. května prezentovat v programu nazvaném La dolce vista držitel Cambridge Early Music Prize, francouzský Ensemble Sollazzo.

V českém debutu se na Pražském jaru uvede 26. května francouzský soubor Ensemble Correspondances tvorbou Jeana-Baptisty Lullyho, zakladatele francouzské opery typu tragédie-lyrique a skladatele u dvora Ludvíka XIV. Jedním z vrcholů festivalu pak bude provedení slavného Mozartova Requiem 24. května orchestrem Concentus Musicus Wien pod taktovkou Tomáše Netopila. Mozartova hudba zazní ve spojení s tvorbou českého klasicistního skladatele Františka Xavera Richtera.
 

Pražské jaro pro náctileté

Po velkém úspěchu loňského prvního ročníku chystá Pražské jaro opět ve spolupráci s dramaturgyní Klárou Boudalovou rodinný den Pražského jara s názvem SpringTEEN. Projekt věnovaný dětem od útlého věku až po náctileté bude znovu hostit areál Anežského kláštera Národní galerie Praha. Děti se budou moci aktivně zapojit nejen do hudebních a výtvarných ateliérů, ale i do koncertů včetně závěrečného Velkého finále. Průvodci jim tentokráte budou herec a zpěvák Jan Cina a vokální sexteto Skety v čele se skladatelem Petrem Wajsarem, který pro závěrečný galakoncert komponuje speciální skladbu se zapojením diváků. Projekt se oproti loňskému roku přesouvá z neděle na sobotu 31. května od 14 hodin. 
 

Spolupráce s Národním divadlem

Pokračovat bude rovněž spolupráce s Operou Národního divadla v Praze, která se datuje
od samého zrodu festivalu a během osmdesáti let nabídla mnoho zajímavých titulů. Součástí Pražského jara 2025 bude 22. května premiéra nové inscenace opery Její pastorkyňa Leoše Janáčka v režii Calixta Bieita a v hudebním nastudování Stefana Veselky, norského dirigenta s českými kořeny.
 

Historie Pražského jara

Píše se rok 1946 a v Praze se odehrává vůbec první ročník mezinárodního festivalu klasické hudby Pražské jaro. Jeho založení iniciuje světoznámý dirigent Rafael Kubelík, záštitu poskytuje tehdejší československý prezident Dr. Edvard Beneš a zakládá tím tradici, která trvá dodnes. Již první dva ročníky festivalu jsou fenomenálním úspěchem. V roce 1946 je to právě Pražské jaro, kde Leonard Bernstein poprvé diriguje mimo americký kontinent. Na dlouhých 44 let zde naposledy v Československu vystupuje klavírista Rudolf Firkušný, o rok později přijíždí skladatel Dmitrij Šostakovič. Významným mezníkem se stává rok 1990 – první svobodné Pražské jaro po sametové revoluci. Rafael Kubelík, Rudolf Firkušný a Leonard Bernstein plní svůj slib, že se na festival vrátí, až bude Československo opět demokratické. 45. ročník festivalu Pražské jaro se tak stal dějištěm unikátního setkání tří uměleckých osobností.
 

Logo Pražského jara

Již od prvního ročníku se festival prezentuje logem ve tvaru „f“ z dílny českého malíře, ilustrátora a typografa Františka Muziky. Logo je tak výrazné a na první pohled jednoznačně zařaditelné, že bylo v roce 2005 vybráno mezi stovku ikon českého designu 20. století v rámci Czech 100 Design Icons. Nadčasovost loga potvrzuje i skutečnost, že je v nezměněné podobě užíváno dodnes.