7 věcí, které nevíte… o hudebním festivalu Pražské jaro

Pražské jaro nabídne desítky koncertů mezi 12. květnem a 3. červnem 2025. Jubilejní 80. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro chystá pro své příznivce skutečně výjimečný program.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Anežkou Českou, dcerou krále Přemysla Otakara I., je zpřístupněna expozice středověkého a raně renesančního umění Národní galerie Praha.

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.

Česká opera nabízí spousty zážitků, fascinujících příběhů a osobností. Seznamte se na Kudy z nudy s její historií a zajímavostmi! Kromě nejstarších českých oper vám představíme i operním pěvkyně a pěvce, kterým tleskalo a tleská publikum na jevištích našich divadel, na festivalech i v proslulých operních domech celého světa.

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Když se řekne Letná, vybaví se nám především park Letenské sady a Letenská pláň, místo kulturních a sportovních akcí. Mimo je Letná také jednou z čtvrtí Prahy 7 se zajímavou zástavbou či stadion AC Sparta Praha.

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Petřínský vrch nabízí zábavu, přírodu, výhled, vzdělávání i historii. Vybere si tu opravdu každý. Vydejte se i vy do oázy klidu nad hlavním městem Prahou.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Česká filharmonie se záhy po svém vzniku stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem. Značné renomé si na evropských scénách vybudovala již před první světovou válkou a díky své tradici a úspěchům se stala jedním ze symbolů české kultury.

Světově proslulá operní pěvkyně, sopranistka Jarmila Novotná (23. září 1907, Praha – 9. února 1994, New York, USA) patřila k nejzářivějším osobnostem světové operní scény 20. století. Během své kariéry zpívala po celém světě, především ve Vídni, Berlíně, Salcburku či Miláně. Domovskou scénou se jí stala Metropolitní Opera v New Yorku, kde účinkovala plných šestnáct sezon.

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

„Na co jsem se nejvíc těšil? Na všechno! Vždyť jsem se něco načekal. Je krásné být zase Čechem.“ To řekl klavírní virtuos a čestný doktor filozofie Univerzity Karlovy Rudolf Firkušný (11. února 1912, Napajedla – 19. července 1994, Staatsburg, stát New York, USA) o svém návratu domů po 44 letech v emigraci. Jeho jméno připomíná Klavírní festival Rudolfa Firkušného, který se na podzim koná v Praze.

Fenomenální dirigent a houslista Rafael Kubelík (29. června 1914, Býchory – 11. srpna 1996, Kastanienbaum, Švýcarsko) se proslavil jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Sedm let působil jako šéfdirigent České filharmonie a vidět ho můžete také v oscarovém snímku Jana Svěráka Kolja.

Proslulá česká mezzosopranistka Dagmar Pecková se narodila nedaleko Chrudimi (*4. dubna 1961, Medlešice) ve východních Čechách. Studovala na Státní konzervatoři v Praze a po angažmá v Sächsische Staatsoper v Drážďanech byla několik let členkou Staatsoper v Berlíně. Vystřídala angažmá v pražském Národním divadle, drážďanské Semperově opeře a Státní opeře v Berlíně, představila se též v řadě dalších významných světových scén od Stuttgartu přes Mnichov, San Francisco a Paříž až po londýnskou Královskou operu Covent Garden. S úspěchem účinkovala také na prestižní hudební přehlídce Pražské jaro. V roce 2017 založila a svým jménem zaštítila hudební festival Zlatá Pecka.

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

Nejdelší česká řeka pramení na Šumavě pod Černou horou v nadmořské výšce 1 172 m. Od pramene k ústí Labe u Mělníka měří 430,2 km. Rovnoběžně s hranicemi s Rakouskem protéká Lenorou, přes Soumarský most a u Mrtvého Luhu se stéká se Studenou Vltavou.

Pusťte si do sluchátek oblíbenou skladbu a vydejte se s Kudy z nudy na výlet na hrady a zámky, kde hledali inspiraci známí i méně známí hudební skladatelé! Představíme vám jména slavná i téměř zapomenutá a fantastické příběhy o tom, jak složitě se někdy hledá inspirace.

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Rafael Jeroným Kubelík (29. června 1914 Býchory – 11. srpna 1996 Kastanienbaum, kanton Lucern, Švýcarsko) byl český dirigent, skladatel a houslista. Fenomenální dirigent, skladatel a houslista Rafael Kubelík,proslul především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Byl též vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka.

Václav Talich (28. května 1883, Kroměříž – 16. března 1961, Beroun) byl jedním z nejproslulejších českých dirigentů 20. století. Dvacet let stál v čele České filharmonie a v jejím čele oslnil Evropu na slavném turné v listopadu 1935, kdy orchestr navštívil Velkou Británii, Francii a Belgii.

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Říká se, že co Čech, to muzikant. Při bližším seznámení s našimi hudebními velikány ovšem zjistíme, že by mohlo platit také pravidlo co muzikant, to znamenitý dirigent. Se kterými slavnými dirigenty se u nás na Kudy z nudy můžete setkat?