Již 45. přednáškový cyklus Jihomoravského muzea ve Znojmě se uskuteční každý čtvrtek od 9. 1. 2025 do 27. 3. 2025, vždy od 18 hodin.
Program přednáškového cyklu:
9. 1. 2025
Bc. Štěpánka Grunová (FF MU Brno) přesunuto z minulého cyklu
Poslední léta louckého kláštera a jeho rušení v dopisech Norberta Řehoře Korbera
Dne 29. července 1784 přijel do louckého kláštera císařský komisař, aby zdejším premonstrátům oznámil, že jejich klášter byl císařem Josefem II. právě zrušen. Obrovská duchovní, hospodářská i vzdělávací instituce s téměř stovkou řeholníků, desítkami vesnic a far a rozestavěným velkolepým areálem kláštera byla rozpuštěna. O osudech a prožitcích expremonstrátů mnohé nevíme. Existuje však unikátní pramen, korespondence bývalého klášterního knihovníka a profesora církevního práva, Norberta Korbera. Jaký byl jeho pohled na fungování klášterní komunity pár let před zrušením, vztahy mezi spolubratry, vzájemné názorové rozpory, sekularizaci kláštera i následná léta hledání nových příležitostí? Přednáška ukáže, jak prožíval epochu josefinismu řeholník, který sám sebe považoval spíše za osvícenského vzdělance.
16. 1. 2025
Bc. Kateřina Doležalová (kastelánka státního zámku Vranov nad Dyjí)
Příběhy freskové výzdoby v Sále předků Vranovského zámku
Často slýcháme: „Bez sálu předků by byl Vranov dalším obyčejným zámkem.“ Je to pouze hezká kulisa vymalovaná neznámými výjevy? Ráda vás vyvedu z omylu. Fresková výzdoba od J. M. Rottmayera vypráví příběhy ze starých řeckých bájí o hrdinských činech, antickém božstvu a lidských ctnostech. Co má společného Hérakles, Perseus a hraběcí rod Althannů, kteří vlastnili zámek od konce 17. století? Tomu všemu porozumíte i bez odborných znalostí při výkladu zaměřeném na detailní výmalbu sálu předků.
23. 1. 2025
Mgr. Václav Paclík (Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.)
Na safari jihomoravským kenozoikem
Úvod přednášky představí problematiku složité geologické stavby na území Moravského kraje. Po stručném nastínění situace vycházející z vyhynutí dinosaurů se již posluchači přesunou do období počátku třetihor, kde jim budou představena různá faunistická složení z různých biotopů tehdejší doby. Pod drobnohledem spatří mikrofosilie z kmene Foraminifera, budou jim předvedeny pláně s velkými jezery, kde se mezi škrtiči pásli pravěcí sudokopytníci a projdou se pobřežím posledního českého moře, kde si před miliony lety mohli nasbírat schránky měkkýšů či zaplavat se žraloky. Závěrem se přesuneme do chladných prostředí dob ledových, kde naši předci lovili megafaunu z řádu chobotnatců, zatímco sami byli loveni velkými kočkovitými šelmami. Přednáška má nejen ukázat dávný svět moravské krajiny, její vývoj a změny, ale také krátkou dobu přítomnosti našeho rodu na této planetě.
30. 1. 2025
prof. Dr. Ing. Boris Krška (Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy)
Staré ovocné odrůdy v Podyjí – inspirace pro budoucnost?
Přednáška je určena zejména zahrádkářské veřejnosti a dalším zájemcům o pěstování ovocných dřevin na Znojemsku. Prof. Krška, dlouholetý vědecký pracovník Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského, seznámí posluchače s výsledky několikaletého pomologického průzkumu v regionu Národního parku Podyjí. Dozvíte se nejen to, jaké staré kulturní odrůdy ovoce zde byly nalezeny, ale také něco o zjištěných regionálních zvláštnostech a nálezech nadějných spontánních kříženců. Přednáška se dále zaměří na různé pěstitelské tvary dřevin a způsoby jejich výchovy a pěstování a také na vhodné staré kulturní i moderní odolné odrůdy ovocných dřevin. Na závěr bude možnost dotazů z oblasti ovocnářské praxe. Možné je rovněž přinést k určení exempláře starých odrůd neznámého původu (např. zimní jablka a hrušky).
6. 2. 2025
Mgr. Dominik Matus (restaurátor a historik umění)
Voříšek a jiní „potulní" truhláři a sochaři dominikánského řádu
Období 17. a 18. století je spjato s čilými stavebními aktivitami mnoha církevních řádů, které na výzdobu svých svatostánků najímaly lokální či prověřené umělce, často se zvučnými jmény. V souvislosti s prací těchto i dalších umělců si dosavadní historiografie povšimla účasti laických bratří, neboli konvršů, kteří se s nimi na výzdobě kostelů do různé míry podíleli, doposud jim však byla věnovaná jen velmi okrajová pozornost. Přednáška představí konvrše činné především v dominikánském konventu u sv. Kříže, kde se díky dochovaným pramenům můžeme blíže podívat na to, co zde někteří truhláři a sochaři dělali. Z řady bratrů aktivních v českých konventech, jakými byli třeba sochař Dominik Kirchner, přicházející až z Maďarska, nebo pozlacovači Matouš Veselý a Rajmund Mayer, vystupuje osoba Alvara Voříška. Tento konvrš, většinu života ustálený ve znojemském konventu, se i díky vlastnoručně napsané pamětní listině ukázal nejen jako schopný truhlář a mramorář, ale také autor většiny oltářů v kostele a k tomu návrhář. Až do té míry, že mu konvent svěřil úkol navrhnout podobu kostelních věží i s báněmi.
13. 2. 2025
Mgr. Petr Eckl ((Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.)
Cviboch, štrůdl, taštičky aneb jak vařily babičky
Rádi listujete ve starých kuchařkách a sešitech s recepty zděděných po babičkách? Rádi vaříte a zajímají vás i kulturně-historické souvislosti kulinářského umění? Máte v rodinné kronice příběhy o (pra)babičce a jejím pobytu ve Vídni a dokonce i odtud přinesený oblíbený recept třebas na vánoční cukroví? Pak právě pro Vás je určena tato přednáška. Přeneseme se do rakouské metropole 2. poloviny 19. století a představíme fenomén „vídeňské kuchyně“. Nahlédneme do světa tištěných a ručně psaných kuchařek, které nám zprostředkovávají polozapomenuté kulinářské dědictví našich babiček. Zkrátka a dobře je na co se těšit. Stačí jen pootevřít dveře kuchyně naplněné tak důvěrně známými vůněmi našeho dětství!
20. 2. 2025
Silva Smutná (Regionální pracoviště tradiční lidové kultury – Muzeum Vysočiny Třebíč)
Šátky – součást tradičního lidového oděvu dříve i v současnosti
Přednáška Silvy Smutné o původu, výrobě a použití velkých tištěných plátěných šátků rozmanitých květinových vzorů. Výklad doprovodí bohatou obrazovou prezentací. V závěru předvede postup úvazu šátku ke slavnostnímu lidovému kroji, který si zájemci mohou souběžně vyzkoušet.
27. 2. 2025
Mgr. David Rožnovský, Ph.D. (Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.)
Životní a profesní osudy archeologa Františka Vildomce (*6. února 1878 – †3. listopadu 1975)
V roce 2025 si připomínáme 50 let od úmrtí významného archeologa Františka Vildomce. Civilním povoláním učitel se k archeologii dostává skrze Jaroslava Palliardiho, se kterým spolupracoval a po jeho úmrtí samostatně působil na mnoha archeologických výzkumech na Znojemsku. Přednáška se pokusí shrnout životní a profesní osudy objevitele známé hlubokomašůvecké venuše.
6. 3. 2025
Mgr. Filip Drybčák (Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.)
Henleinovci a velkoněmecká politika na jižní Moravě (pracovní název)
Tématem přednášky bude vznik sudetoněmeckého hnutí a důvody jeho úspěchu v kontextu znojemského a mikulovského okresu a nacionalizující se společnosti 30. let 20. století; při příležitosti 90. výročí parlamentních voleb 1935, v níž henleinovci poprvé výrazně uspěli.
13. 3. 2025
Mgr. Alena Nejedlá, Ph.D. (Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.)
100. výročí objevu věstonické venuše
Přednáška nás zavede do starší doby kamenné, nahlédneme do civilizace lovců sběračů, zejména do umění gravettienu, které je z našeho území prezentováno světoznámou věstonickou venuší. Osudy této výjimečné ženské plastiky shlédneme v poutavém, krátkém filmu „Báječní muži moravských venuší – pan profesor“, který byl natočen pod taktovkou režiséra Karla Špalka.
20. 3. 2025
Mgr. Jiří Mačuda, Ph.D. (Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.)
Vítám Vás, jak domácí, tak přespolní!
O václavském posvícení a dalších národopisných skvostech z Kuchařovic.
Byť Kuchařovice leží pouhé tři kilometry severovýchodně od města Znojma, zdejší lidové tradice zůstávají nejen živé, ale také k nim existuje poměrně rozmanitá pramenná základna. To vše podtrhují barvité vzpomínky kuchařovických pamětníků a desítky dobových fotografií. Na příkladu posvícení v Kuchařovicích tedy bude možné zachytit vývoj posvícenských obyčejů na celém Jevišovicku, osvětlit jejich význam a blíže je zasadit do širšího regionálního kontextu. Vzhledem k tomu, že o lidových tradicích z Kuchařovic dnes víme poměrně dost, na závěr přednášky posluchače seznámíme také s několika národopisnými perličkami, které dokreslí obraz této zajímavé a etnology neprávem dlouho přehlížené obce na jihu Moravy.
27. 3. 2025
prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D. (Ústav botaniky a zoologie Masarykovy univerzity)
Slaniska jižní Moravy: slavná minulost, neslavný zánik a možnosti obnovy
Pozoruhodný biotop vegetace slaných půd byl v 19. století široce rozšířen v nížinách mezi Znojmem, Brnem a Břeclaví. U Čejče a Kobylí dokonce existovala slaná jezera. Kvůli odvodňování krajiny a ukončení pastvy domácích zvířat na zasolených půdách slaniska na většině lokalit zanikla a s nimi vymizely i specializované rostlinné druhy. Zkušenosti z posledních let však ukazují, že slaniska lze na zaniklých lokalitách obnovit.
Změna programu vyhrazena.