Vinařská oblast Morava

Vinařská oblast Morava má výborné předpoklady pro výrobu vína. Vznikají zde skvělá bílá vína se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti doplňující minerálnost a látkovou plnost, kterou réva čerpá ze zdejších úrodných půd. Souhru vůní a chutí pak podtrhují svěží kyseliny. Stejně tak k Moravě odnepaměti patří červená vína. Jejich chuťový projev nikdy nepostrádal zemitou esenci doprovázenou ovocitým charakterem. Díky moderním technologickým postupům se moravská červená vína mění – jsou jemná a harmonická.
 
Roční průměrná teplota je 9,42 °C, průměr ročních srážek je 510 mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 2244 hodin podle 78letého průměru zjištěného ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích. Na jižní Moravě je 80 % ročníků s dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína. Klima je přechodné s příklonem k vnitrozemskému, s občasnými vpády vlhkého atlantického vzduchu nebo i ledového z vnitrozemí. Vegetační období je o něco kratší nežli v západní Evropě. Ve většině let však vyniká vyšší tepelnou intenzitou v letních měsících, což působí příznivě na zkracování vegetačních fenofází révy. To umožňuje pěstování odrůd s pozdním vyzráváním hroznů, z nichž vznikají vysoce jakostní vína. Zrání hroznů probíhá na Moravě pomaleji. Proto se v nich udrží a koncentruje větší množství a větší rozmanitost aromatických látek.
 
Vinařská oblast Morava se dělí na čtyři podoblasti: mikulovskou – 4 432 ha (1), slováckou – 4 188 ha (2), velkopavlovickou – 4 741 ha (3) a znojemskou – 3 153 ha (4). Na Moravě se nachází také nejvíce vinařských obcí (312), viničních tratí (1 126) a pěstitelů (18 874).
 

Mikulovská vinařská podoblast

Město Mikulov tvoří přirozené středisko Mikulovské vinařské podoblasti. Ve sklepeních Valtického zámku se nachází celoročně otevřená degustační expozice Národní soutěže vín Salon vín České republiky. Ve Valticích je i nejstarší vinařská škola. Význačné postavení díky kvalitě vín mají v rámci Mikulovské vinařské podoblasti mimo jiné také obce Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov, Perná, Dolní a Horní Věstonice, Novosedly nebo Brod nad Dyjí.
 
Na vápenitých půdách v okolí Pálavy vyzrává Ryzlink vlašský s nezaměnitelným charakterem osobité minerálnosti. Výbornou kvalitu mají i zdejší Rulandské bílé a Chardonnay. V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů vzniká vynikající Veltlínské zelené. V Mikulovské vinařské podoblasti se daří i dalším odrůdám: objevíte zde skvělý Müller Thurgau, zejména na Valticku Neuburské a Sylvánské zelené. Severně od Pálavy v okolí obcí Strachotín, Pouzdřany a Popice se daří Ryzlinku rýnskému, Tramínu a Pálavě, která je tu doma do slova a do písmene, neboť podobně jako odrůda Aurelius vznikla na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné.

Znojemská podoblast

Město Znojmo bylo vždy význačným vinařským střediskem, což dokládá spleť dlouhých chodeb vinných sklepů přímo pod městem. V blízkosti města se táhnou prvotřídní viniční polohy se štěrkovým podložím překrytým místně spraší, případně i s polohami jílů. Tyto vinice se nalézají v pásu od Kraví hory směrem na Hnánice.
Od Znojma na jih se táhne podél hranice s Rakouskem řada známých viničních tratí přes Šatov, Chvalovice, Vrbovec, Hnízdo, Slup, Jaroslavice až do Hrušovan nad Jevišovkou, většinou s půdami sprašovými nebo štěrkopísky. Na východ podél Dyje jsou viniční svahy v Tasovicích a Hodonicích. Ve střední části Znojemska leží několik významných viničních celků na Únanovce a Jevišovce se známými vinařskými obcemi Těšetice, Lechovice, Borotice. Pro Znojemsko je typická produkce bílých aromatických vín. Kromě Veltlínského zeleného, které je hlavní odrůdou, se tu dobře daří odrůdám Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Pálava. Skvělé kvality dosahují i odrůdy Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré.
 

Velkopavlovická podoblast

Významnými centry jsou zejména Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Hustopeče, Kobylí nebo Čejkovice s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením vybudovanými ve 30. letech 13. století řádem templářských rytířů, přičemž první písemná zmínka o jejich působení je z roku 1248. Doma jsou tu zejména modré odrůdy, vysazovány jsou především na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Takové viniční tratě se táhnou od kdysi hlavního střediska oblasti, města Hustopeče, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do města s největší rozlohou vinic v katastru obce – do Velkých Bílovic. Tato krajina je srdcem produkce červených vín na Moravě. 
V severní části podoblasti v okolí Hrušovan a Žabčic, kde se pěstuje réva na písčitých půdách, se kromě Veltlínského zeleného dobře daří Rulandskému šedému a hlavně aromatickým odrůdám - Tramínu červenému, Pálavě, Muškátu moravskému nebo odrůdě Müller Thurgau. 
 

Slovácká vinařská podoblast

Slovácko leží na jihovýchodě Moravy a má velmi různorodé přírodní podmínky. Na jihu Slovácka se rozkládá krajina Podluží. Většina vinařských obcí leží podél řeky Moravy, kudy vanou ochlazující severovýchodní větry. 
Daří se tu zejména Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému, z modrých odrůd (červená vína) pak Frankovce, Zweigeltrebe a v obci Moravská Nová Ves vyšlechtěné nové odrůdě Cabernet Moravia.
 
Severně nad Podlužím je členitý kopcovitý terén s vinicemi výše položenými, kde již není tak patrný vliv teplého jižního proudění v období zrání hroznů. Leží tu dvě významná vinařská centra – Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský. Další významné vinařské obce jsou Hovorany, Čejč, Šardice a Terezín. Severní okraj Slovácka tvoří na západě vinorodé stráně Ždánického lesa s obcemi Ždánice, Archlebov a Žarošice. Vinice roztroušené řídce po kraji zhoustnou kolem Kyjova, Moštěnic, Vážan a hlavně kolem Polešovic. Severní výspou Slovácka je Uherskohradišťsko s významnými vinařskými polohami v okolí Boršic u Buchlovic. Daří se zde Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému, Muškátu moravskemu a odrůdě Müller Thurgau. Důležitým vinařským centrem je město Bzenec. Vzniklo zde kdysi jedno z prvních vinařských družstev, které proslulo vínem Bzenecká lipka, což je cuvée vyráběné z hroznů odrůdy Ryzlink rýnský.
 
Východ Slovácké vinařské podoblasti tvoří předhůří Bílých Karpat. Oproti ostatním moravským vinařským podoblastem je zde mnoho vinic vysázeno na těžkých půdách vzniklých z původních jílů. Do takových podmínek se dobře hodí všechny burgundské odrůdy a Sylvánské zelené. Tam, kde je půda kamenitá a více záhřevná, se rodí výborná vína z Ryzlinku rýnského. V Blatnici pod sv. Antonínkem vzniklo spojením vín odrůd Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Sylvánské zelené známkové víno Blatnický roháč. V sousedství Blatnice jsou rozsáhlé vinice v obci Lipov.