Prožijte na českém venkově tradiční masopustní veselí, chráněné značkou UNESCO! Hamry u Hlinska patří k obcím, kde se ještě udržel zvyk staročeských maškar, které se konají jednou v roce na závěr církevního období, kdy se odděluje čas zvaný masopůst.
Masopust byl na českém venkově časem svateb, zabijaček a tancovaček. Hrály se divadelní scénky s masopustní tematikou a vesnice procházely průvody masek. Na vlastní oči můžete vidět Masopustní obchůzky v Hamrech na Hlinecku, roku 2010 zapsané na reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Obchůzky se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě a masopustní masky mají tradiční podobu. V průvodu jen výjimečně potkáte ženy a děti, do kostýmů se většinou převlékají muži. Za doprovodu dechovky vesnicí prochází obvyklá sestava: laufr, ženuška, kobyla s rasem, židi a turci, slamění a kominíci. A když vyprší čas maškar, nastává krátký odpočinek a večerní zábava v místním hostinci.
Hamry u Hlinska patří k obcím, kde se ještě udržel zvyk staročeských maškar, které se konají jednou v roce na závěr církevního období, kdy se odděluje čas zvaný masopůst. V žádném případě se nejedná o moderní masopustní obchůzku, ale obchůzku v takřka nezměněné podobě od jeho vzniku před více než 100 lety. Průvodu se účastní tradičně 21 masek, za které se převlékají výhradně muži. Jsou vedeni laufrem, ženou, za nimi kobyly, rasové, židi, kominíci a slamění.
Maškara patřila v Hamrech k samozřejmostem roku už za první republiky a asi i ještě za Rakouska-Uherska. V letech 2. světové války se maškarní obchůzky nekonaly.
V současné době se konají obchůzky v tradičním duchu jak při jejich vzniku, od roku 2010 vzhledem ke své doložené tradici pod hlavičkou nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.