První písemné zmínky o zdejších masopustních maškarách pocházejí z 19. století. Už tehdy se o nich ale psalo jako o prastarém zvyku. Po generace se konaly vždy poslední den před začátkem půstu, tedy v úterý před Popeleční středou. V posledních letech se přesunuly na předcházející sobotu. Obecně mají masopustní průvody nejspíš původ již v pohanských dobách. Oslavují příchod jara, zajišťují dobrou úrodu a plodnost.
Slovo "masopust" neznamená půst, jak si většina z nás myslí. Ba naopak! V období masopustu máme "maso popustit", což znamená pořádně se masa najíst. Mezi typické masopustní pokrmy patří zabijačkové speciality, koblihy nebo masopustní koláče. Nejveselejší bývalo vždy loučení s masopustem, které se vázalo k masopustnímu úterý. Tak je označován den předcházející Popeleční středě. V letošním roce připadá masopustní úterý na 4. března.
Masopustní maškary v Hamrech budou mít v sobotu pré
Tradiční masopustní maškary se vyrojí v sobotu 15. února v obci Hamry u Hlinska. Veselí zde začne už v 7:30 hodin ráno a bude trvat až do odpoledne, cca 16:30 hodin. Masopustní obchůzka bude zahájena z místní části obce Račín k bydlišti "Ženy" Laufra.
Průvod bude dále pokračovat ke starostovi obce pro povolení masopustního reje. Poté budou maškary putovat dům od domu. V reji nebudou chybět tradiční masopustní postavy, které budou vykonávat mnoho různých služeb, jež se od nich očekávají. Zatímco Turci se ve vyžehlených postrojích většinou drží s hudbou, ostatní z maškar prohání přítomné, aby se přidávali k zábavě.
Účastníci masopustu se setkají se Židy, kteří se tradičně zabývají obchodem. Zpravidla nabízí nejrůznější potřeby erotického poslání. Rasové se soustředí na oholení mužů. Kominíci provádějí "kontroly komínů a stav topidel". Slamáci zas dbají na požehnání dobré úrody. Kobylka pak tradičně prohání obtloustlejší účastníky maškary. Celé bláznivé společnosti velí "Laufr" a jeho "Žena", která přijímá peníze za pozornost maškarního zastavení u domu. Obchůzky probíhají po celé obci, během celého dne. Zakončení průvodu doprovodí tradiční "porážka kobyly".
Termíny dalších UNESCO masopustních obchůzek:
Masopust na
Veselém Kopci zde není uveden, jelikož již proběhl.
Expozice maškar na Betlémě
V památkové rezervaci Betlém Hlinsko, v domku č.p. 362, najdete stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka. Expozici spravuje SLS Vysočina ve spolupráci s Městem Hlinsko. Můžete si prohlédnout fotografie i originály masek z Hlinecka, výtvarnou hernu pro děti nebo film, který byl přiložen k žádosti o zápis na seznam UNESCO.
Masopust je tradiční lidový obyčej, který se obvykle koná v období před Popeleční středou. Jeho účelem je proper pořádný obžerství a oslava před nástupem půstu. Masopustní období končí masopustním úterým, které předchází Popeleční středě.
Masopust je oslavou příchodu jara, má za cíl zajistit dobré počasí, úrodu a fertilitu. Původně mohly být masopustní oslavy spjaté s pohanskými rituály.
Návštěvníci mohou zažít tradiční masopustní obchůzky s maškarami, během kterých se setkají s tradičními lidovými postavami jako Židi, Rasové, Kominíci, Slamáci a další. Mohou sledovat různé rituály a zvyky, jako je požehnání úrody nebo kontrola komínů, a užít si atmosféru plnou hudby a tance.
Masopustní obchůzka v Hlinsku-Blatně se koná v neděli 16. února 2025.
Během masopustu je typické pořádně se najíst masových pokrmů, mezi tradiční patří zabijačkové speciality, koblihy a masopustní koláče.
V Expozici masopustních masek a obchůzek v Betlémě v Hlinsku mohou návštěvníci prohlédnout fotografie, originály masek z Hlinecka, výukové filmy a výtvarný program pro děti.
Konání masopustních obchůzek na Veselém Kopci již proběhlo a informace o něm nejsou v textu uvedeny.
Termín 'masopust' neoznačuje půst, ale naopak období, kdy si lidé měli 'popustit' na maso, tedy se pořádně masa najíst před nástupem půstní doby.
Během masopustní obchůzky maškary putují po obci, navštěvují domy a vykonávají různé služby jako oholení, kontrola komínů či požehnání úrody. Na konci obchůzky se koná tradiční 'porážka kobyly'.
Masopustní obchůzky a masky na Hlinecku byly v roce 2010 zapsány na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO díky své jedinečnosti a tradici.