Vernisáž výstavy Jiří Andrle: Moje 70. léta

Jiří Andrle začal fotografovat již na střední škole v druhé půli 60. let s vybavením svého otce, ke kterému si dokoupil zvětšovák, leštičku, potřebnou chemii a dvě knihy o technice fotografování. Na jaře 1969 vycestoval do Anglie do mezinárodního studentského campu u Birminghamu na strojní česání chmelu. Z této doby je na výstavě také jedna fotka. V září se zavřely hranice a nastala normalizace. Od kamaráda, jehož otec působil na světové výstavě v Osace 1970 jako kuchař se mu podařilo získat vysněný Asahi pentax a tři objektivy. Do Itálie se dostal díky svému vedoucímu Atelieru architektury a scénografie, prof. Svobodovi, který podepsal doporučení, na jehož základě  získal tehdy nutný devizový příslib a následně výjezdní doložku – pro studium historické architektury... Do Ruska SSM UMPRUM nabízel i nečlenům výměnné studentské pobyty. A Belgie 1979? Výsledek vytrvalých každoročních žádostí o DP a VD.

Vystavené fotografie nebyly ještě publikovány až na pár výjimek: několik z nich už v r. 1971 otisklo Divoké víno, tehdy papírově vycházející časopis, na čemž měl zásluhu o pár let starší Ludvík Hess. A jednu fotku z romské osady u Popradu otiskla švýcarská Camera v čísle věnovaném studentské fototvorbě v r. 1972.

Poděkování patří synovi Tomášovi za trpělivost při přípravě grafického uspořádání a zpracování knihy, kterou v omezeném množství autor vydal vlastním nákladem. A dík Vojtovi Písaříkovi za technické úpravy a konzultace před tiskem.

Součástí výstavy je i několik barevných fotografií ze současnosti a video.