Muzeum města Ústí nad Labem zve na výstavu o historii trpaslíků od pravěku přes starověk a středověk až do současnosti. Zajímavé je, že první tovární výrobu trpaslíků na světě spustila firma na keramiku rodiny Mareschů, která byla činná v Ústí nad Labem od roku 1841 do konce 40. let 20. století.
Na přelomu 19. a 20. století se trpaslík ve střetnutí tradiční měšťanské kultury 19. století s moderní kulturní avantgardou 20. století stal symbolem kýče. Přitom
v českém výtvarném umění najdeme trpaslíky již u
barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna a přetrvávají dodnes např. v dílech Kurta Gebauera, Milana Knížáka a řady dalších umělců. Historie trpaslíků je ale stará nejméně jako lidstvo samo, což například dokazují
zmínky ze starověkého Egypta, případně hypotézy některých trpaslíkologů o trpaslících v pravěkém umění. Nechybí ale ani odkazy na středověk, především
spisy Agricoly nebo Paracelsa.
Trpaslíci jsou
známí z lidových pověstí a pohádek, z vážné poezie i prózy, objevují se v hudbě nebo ve filmu. Existují i osobní svědectví o setkání se skřítky nebo s trpaslíky, nezpochybnitelnou autoritou je zde například
císař Karel IV., který ve svém vlastním životopise zaznamenal setkání se skřítky v Praze. Nejslavnější pohádkou z této oblasti je
Sněhurka a sedm trpaslíků, jedna z nejčastěji zfilmovaných pohádek vůbec, kterou udělal na konci 30. let 20. století nesmrtelnou kreslený film W. Disneye.
Výstava Trpaslíci představuje tento fenomén nejen jako historické a umělecké téma, ale také jako součást reklamy, humoru, módy nebo každodenního života. Nechybí ani
temná stránka trpaslíků, jejich divokost a nesmiřitelnost, stejně jako schopnost užívat si života plnými doušky.
Na výstavě v ústeckém muzeu je shromážděna
řada exemplářů trpaslíků, najdeme zde ale i kopie trpasličích soch barokního mistra opracování kamene M. Brauna. Ten trpajzlíky vyzdobil například zahrady zámku v Novém Městě nad Metují.
Zahradní trpaslíci z Ústí nad Labem
Je zajímavé, že právě zahradní trpaslíci, kteří se stali svého času symbolem určitého široce rozšířeného kulturního standardu, v muzejních sbírkách většinou chybí. Jedinou výjimkou je u nás dnes
Muzeum města Ústí nad Labem, které se trpaslíky zabývá více než 15 let.
Vše začalo v Ústí
roku 1874, kdy
Ferdinand Maresch začal ve své továrně trpaslíky vyrábět. Továrnu na keramiku založil Ferdinandův otec v roce 1841. Podle zachovaných katalogů se vousatých chlapíků s červenou čepičkou a holínkách do světa vydaly desítky tisíc.
Ústí bylo plné trpaslíků,
německé obyvatelstvo, které si na ně zejména potrpělo, jimi zaplavilo své zahrádky. Trpaslíci se však u nás objevovali v Sudetech a také po celém Německu.
Marsech se začal politicky angažovat a po celých 30 let byl v Ústí
starostou a stal se i poslancem. Fabrika prosperovala, dokonce podle podoby Marseche vzniklo několik trpasličích modelů. Osud si s ním pohrál, když v Ústí vypukla aféra kvůli pozemkům. I když byla prokázána Mareschova nevinna, spáchal továrník sebevraždu. Také
s trpaslíky to dopadlo špatně –
továrna byla poničena bombardováním na konci války, výrobě se zastavila v roce 1948. Trpaslíci na zahradách, kteří zůstali opuštění po odsunu svých majitelů, mnohdy zaplatili za svůj "původ" cenu nejvyšší –
našinci je rozbíjeli na potkání. Nezůstalo jich proto mnoho, pár kousků se podařilo zachránit v
Muzeum města Ústí. Právě na této výstavě je předvedena
největší koncentrace Mareschových trpaslíků od zániku této továrny v polovině 20.století. A třeba vliv nejen ústeckých trpaslíků na tvorbu britské kapely
Beatles, ale také řadu dalších zajímavých příběhů všem návštěvníkům muzea ústečtí trpaslíci poví
až do 11.srpna 2019.
Pod vlivem trpaslíků vznikl dokonc
e "vědecký obor" trpaslikologie, čili nanologie, která je předmětem vědeckého bádání. Václav Houfek, ředitel ústeckého muzea, o nich napsal několik pojednání (nanos je řecký výraz pro malého muže, proto tedy nanologie).
Největší trpaslík
K nejvýznamnějšímu trpasličímu hradu ve střední Evropě, který v dnešním areálu
ústecké Zoo nechal postavit před 1.světovou válkou Heinrich Lumpe, tehdy přibyl i
pomník trpaslíků v podobě největšího českého zahradního trpaslíka, který je také dnes k vidění v areálu ústecké zoo.