Divadlo bylo postaveno v letech 1908-1909 podle projektu vídeňského architekta Alexandra Grafa v novobarokním stylu s kapacitou 878 návštěvníků. Slavnostního otevření se dočkalo 21. září 1909.
Interiér krášlí
alegorická nástropní freska Eduarda Veitha s alegoriemi Podnikání, Pilnosti, Obchodu, Dopravy a Průmyslu, které jako novodobé múzy provázejí Apollóna.
Nebývalý rozkvět zažilo divadlo v letech 1920-1929 a 1933-1941, kdy pod vedením Rakušana Alfréda Hutiga dosáhlo překvapivě vysoké umělecké úrovně a pěvci evropského formátu si v
Ústí nad Labem doslova podávali dveře. Nacistická okupace v roce 1938 znamenala konec českého divadelního života.
Na podzim roku 1944 byla z existenčních důvodů
činnost divadla zastavena. V květnu 1945 bylo divadlo nazváno „Slovanské divadlo Beneše a Stalina“, o měsíc později bylo toto absurdní pojmenování změněno na „Městské divadlo v Ústí nad Labem“. První poválečné představení se uskutečnilo 30. června 1945 uvedením Prodané nevěsty a následně ústecké divadlo dosahovalo mnoha mezinárodních úspěchů, zejména v letech 1962–1974, kdy jej vedl František Vajnar.
Vedle opery zde již od roku 1946 působí i
baletní soubor.
V letech 1987–1993 byla budova
nákladně rekonstruována, divadlo vybaveno nejmodernější scénickou technikou a vedle historické budovy byla postavena nová správní budova.
Současným repertoárem je opera, opereta a balet.