Dodnes funkční rotunda Petra a Pavla, která na kopci u Zákolan stojí již 1100 let, pamatuje mladá knížata Václava a jeho bratra Boleslava, kteří se zde učili psát. Jedná se o vůbec nejstarší dochovanou stavbu v celých Čechách.
Na vyvýšenině nad Zákolanským potokem u obce Kováry, stojí zbytky hradiště Budeč, které bylo založené za prvních Přemyslovců. Zdejší hradiště bylo jedním z mnoha, které budovali Slované na návrších jako opevněná sídla.
Na Budeč přišli kolem roku 800 a postupně zde vybudovali jedno z hlavních knížecích sídel Přemyslovců, kteří za vlády prvního historicky doloženého knížete Bořivoje sjednotili okolní kmeny a položili tak základy budoucí české státnosti. Z původního hradiště se zachovaly pozůstatky hradeb – valy, které obepínají plochu 22 hektarů. Tyto úctyhodné rozměry řadí Budeč k největším raně středověkým hradištím u nás. Po Bořivojovi dosedl na trůn jeho syn Spytihněv, který nechal po roce 895 postavit rotundu sv. Petra a Pavla.
Loď této rotundy je
nejstarší dosud stojící stavbou u nás. První písemné zprávy o Budči pocházejí ze svatováclavských legend z 10. století. Uvádí se v nich, že kníže Vratislav, poslal svého syna Václava, budoucího svatého a patrona české země, na Budeč, aby se tam učil čtení, psaní a latinu. Od přelomu 10. a 11. století, kdy Přemyslovci sídlili již trvale na
Pražském hradě, Budeč ztrácela svoji vojenskou a správní funkci a postupně ustoupila do pozadí. Poslední historická zpráva o Budči je ze 13. stol., kdy ji královna
Kunhuta darovala vyšehradské kapitule.
Objevte historii a architekturu rotundy Petra a Pavla na Budeči, jednoho z hlavních knížecích sídel Přemyslovců.
Rotunda Petra a Pavla je nejstarší dosud stojící stavbou v Čechách, která se nachází na kopci u Zákolan.
S Budečí jsou spojeny osobnosti jako Václav a Boleslav, kteří se zde učili psát, a první historicky doložený kníže Bořivoj.
Budeč hrála klíčovou roli jako jedno z hlavních knížecích sídel Přemyslovců a přispěla k sjednocení státu.
Zachované pozůstatky hradiště Budeč obepínají plochu 22 hektarů, což je řadí mezi největší raně středověká hradiště v Čechách.
Po přesunutí Přemyslovců na Pražský hrad, Budeč postupně ztratila svou vojenskou a správní funkci.
Rotunda sv. Petra a Pavla byla postavena po roce 895 za vlády knížete Spytihněva.
V 13. století byla Budeč darována královnou Kunhutou vyšehradské kapitule.
Na Budeči se mladá knížata Václav a Boleslav učila psát, což ukazuje na důležitost místa ve vzdělávání tehdejší šlechty.
Rotunda sv. Petra a Pavla je stále funkční a stojí na svém původním místě.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.