100 tipů na Svatováclavské slavnosti 2024: Sv. Václav a dny otevřených dveří, poutě, trhy i veteráni

Navštivte mladějovskou úzkokolejku v sobotu 27. září 2025 a zúčastněte se Dne (mladějovské) železnice, posledního provozního dne úzkokolejky v sezóně 2025 s doprovodným programem.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

I v letošním roce se bude odehrávat tradiční Svatováclavské posvícení na Dlaskově statku, slavnost, která byla nejdůležitější společenskou událostí celého roku. Vystoupí folklórní soubory, proběhnou komenotvané prohlídky výstavy, řemeslný jarmark a chutné občerstvení.

Poslední zářijový víkend, 26. – 28. 9. 2025, se v Českém Krumlově nese v duchu oslav přicházejícího podzimu. Město se stává dějištěm Svatováclavských slavností a Mezinárodního folklórního festivalu – slavností plných hudby, tance, piva, vína a dobrého jídla.

Hradní kaprobraní je jednou z nejvýznamnějších a nejzajímavějších slavností, které se konají na hradě Bítov. Tato událost, která má dlouhou historii a hluboké kulturní kořeny, přitahuje návštěvníky z celé České republiky i ze zahraničí.

Dvě muzea a tisíc let výtvarné kultury za jednu vstupenku s rozdílným programem: Arcidiecézní muzeum Olomouc – umění 12. až 18. století a národní kulturní památka Přemyslovský hrad včetně románského biskupského paláce Jindřicha Zdíka, Muzeum moderního umění – výstavy současného umění.

Závod Napříč Prahou – přes tři jezy je tradičním pražským vodáckým závodem a zároveň jedinečnou příležitostí k překonání pražských jezů. Jak název závodu napovídá, na trati se překonávají tři jezy: Šítkovský, Staroměstský a Helmovský.

Stejně jako v posledních letech se budeme i letos držet motta: Když vchází víno, odcházejí tajnosti. Svatováclavské vinobraní na hradě Loket se uskuteční 4. – 5. října 2025.

Stárci z Dolních Věstonic vás srdečně zvou na Tradiční krojované hody, které se budou konat v areálu kulturního domu 26. – 28. 9. 2025. Přijďte si i letos zatančit, zazpívat, prožít nezapomenutelné zážitky, užít si spoustu zábav a ochutnat vína od místních vinařů.

Od roku 2007 je v Bohuticích k vidění jedinečná kulturní památka – Bohutická křížová cesta. Jedná se o soubor 54 dřevěných soch v životní velikosti, znázorňující poslední cestu Ježíše Krista.

Můžete navštívit Království perníku® pod hradem Kunětická hora u Pardubic ve státní svátek svatého Václava 28. září 2025.

Dodnes funkční rotunda Petra a Pavla, která na kopci u Zákolan stojí již 1100 let, pamatuje mladá knížata Václava a jeho bratra Boleslava, kteří se zde učili psát. Jedná se o vůbec nejstarší dochovanou stavbu v celých Čechách.

Románská bazilika sv. Václava s kryptou sv. Kosmy a Damiána je postavena na místě, kde byl podle tradice roku 935 zavražděn a po tři roky pohřben sv. Václav. Založil ji spolu s místní kolegiátní kapitulou po roce 1039 kníže Břetislav I. a vysvěcena byla roku 1046.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Na státní svátky 28. září a 28. října si bude moci veřejnost prohlédnout Strakovu akademii. Zpřístupnění hlavního sídla Úřadu vlády ČR, Strakovy akademie, se koná již tradičně na tyto dva státní svátky.

Podzimní etapa výstavy Zahrada Věžky je oblíbenou akcí pro návštěvníky všech věkových kategorií. Od 25. do 28. září 2025 si zde nakoupíte vše, co si žádá vaše zahrada. Květiny, stromky, keramiku, nářadí na zahradu i pomůcky do domu.

Den české státnosti a výročí prvního otevření stálých expozic Národního technického muzea připadá na 28. 9. 2025. V tento den je možné navštívit Národní technické muzeum za vstupné 80 Kč.

Historická slavnost vína za přítomnosti císaře římského a krále českého Karla IV. a jeho dvora. Návštěvníky čeká na Karlštejně bohatý program z doby středověku, ochutnávky vín a kulinářských specialit, rytířský turnaj a vystoupení mágů.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Známý pomník sv. Václava stojící v horní části Václavského náměstí v Praze, vytvořil sochař Josef Václav Myslbek (1844-1922), který na něm pracoval více než třicet let.

Chrám sv. Václava je postaven v čistém slohu starokřesťanské basiliky a je to jedna z nejvýznamnějších českých novorenesančních památek. Chrám má dvě věže vysoké 50 metrů. Vystavěn byla v letech 1881–1885.

V blízkosti obce Dřísy byla dle dochovaných zpráv založena, na slunné jižní straně vrchu Cecemín, první vinice v Čechách. Hospodařilo se na ní již v samotných počátcích vlády prvních Přemyslovců a podle ledegendy na ní pracoval i sám svatý Václav.

Stochov je město rozkládající se nedaleko Nového Strašecí. Podle pověsti se zde roku 903 narodil Svatý Václav. Jeho babička Svatá Ludmila zasadila v místech jeho narození dub, který ve městě roste dodnes a patří k nejstarším stromům v České republice.

Po rekonstrukci Zdíkova paláce, muzea a katedrály svatého Václava, se otevřel návštěvníkům nový pohled do dějin umění. Nad barokní obrazárnou vznikla nová expozice, která interaktivní formou představuje dějiny Svatováclavského návrší v Olomouci.

Palladium země české je kovový reliéf, který měl podle legend na Velkou Moravu přivézt biskup Metoděj a při křtu jej věnovat kněžně Ludmile. Za husitských válek byl poničen a znovu přetepán do podoby Panny Marie s dítětem. Ochranou země české byl jmenován v roce 1609 po vydání majestátu Rudolfa II.

Poutní místo Stará Boleslav je nejstarším poutním místem v Čechách. Od roku 2017 do roku 2021 probíhala generální oprava dvou národních kulturních památek, a to baziliky Nanebevzetí Panny Marie a baziliky sv. Václava. Obě památky jsou nyní přístupné veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek.

Římskokatolický poutní kostel svatého Václava stojí na vrchu Chloumek, v obci Habřina. Je chráněnou kulturní památkou České republiky. V současné době probíhá jeho obnova.

Katedrála sv. Václava je dominantou města Olomouce a to především svojí hlavní věží, jejíž výška je 102 m. Věž katedrály je zároveň nejvyšší novogotickou věží v České republice.

Na ostrohu nad řekou Ohří na jihozápadním okraji Kadaně se nachází klášter františkánů Čtrnácti svatých pomocníků. Je nejstarším poutním místem Čtrnácti sv. Pomocníků na území českého státu a od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky ČR.

Olomoucký hrad je národní kulturní památka, jeden z nejvýznamnějších hradních areálů v Česku. Architektura románského biskupského paláce s bohatou ornamentální výzdobou připomínající plastickou krajku nemá v Českých zemích 12. století obdobu.

Pozůstatky rotundy v budově Matematicko-fyzikální fakulty UK na Malé Straně byly náhodně objeveny roku 2004 při rekonstrukci budovy. V rotundě je uložena replika dlažby z 11. století, do prostoru byl také umístěn fragment románského okénka a kamenný kruh, pozůstatek ze starší kůlové stavby.

Myšlenka postavit v Horní Lidči vlastní kostel vznikla krátce po opravě zdejší kapličky roku 1990. Do výstavby se zapojila velká část místních obyvatel.

Kostel je dominantou obce a honosnou stavbou, která si zaslouží úctu a obdiv. Do dnešní podoby byl vystavěn v letech 1713 – 1717 podle projektu Jana Blažeje Santiniho Aichla.

Součástí Pražského hradu je Svatováclavská vinice s Richterovou vilou. Unikátní prostředí vinice nabízí výhled na nejkrásnější část historické Prahy. Sama Richterova vila je významnou klasicistní památkou a tvoří nepřehlédnutelnou architektonickou dominantu při průjezdu Chotkovými sady.

Původně románský kostelík sv. Václava na Zderaze stával na svém místě ještě dávno před vznikem Nového Města pražského. V průběhu staletí byl vojenským skladištěm i součástí trestnice. Od toku 1927 jej užívá Církev československá husitská.

V obci, kde kostel nikdy nebyl, vyrostla během dvou let velice moderní stavba, která slouží především náboženským účelům, ale své místo zde našel i kulturní život a komunitní centrum. Má moderní, nevšední tvar a jako každá podobná stavba v sobě ukrývá spoustu symbolů.