V pražské ulici Na poříčí najdete budovu Legiobanky (palác Archa), která je prvotřídní ukázkou rondokubismu v Praze. Legiobanku musí milovníci architektury bezpodmínečně vidět. Budovu projektoval Josef Gočár a postavena byla mezi lety 1921 až 1923.
První budova Legiobanky (palác Archa) vznikla na místě jednopatrového pozdně klasicistního domu z poloviny 19. století, který byl zbořen. V domě býval slavný, pravděpodobně první
pražský kabaret U Bucků a stejnojmenný pivovar. V roce 1919 vznikla potřeba banky pro československé
legionáře v Rusku a ve Francii, aby si mohli ukládat přebytky žoldu a peníze za prodej nespotřebovaných přídělů potravin.
Budovu projektoval
Josef Gočár v tehdy novém architektnickém slohu
rondokubismu. Užívá se pro něj také termín národní sloh nebo
obloučkový kubismus. Šlo o to, že původní kubistické hrany, krychle a jehlany byly zjemněny a zaobleny do obloučku v duchu slovanské tradice. Budova Legiobanky byla ve své době vynikající ukázkou českého vlastenectví. Impozantní budova má fasádu navrženou známým českým
kubistickým sochařem Ottou Gutfreundem, prvním kubistickým sochařem na světě.
Na fasádě je jeho
plastika českých legionářů a jejich bitev v Srbsku během první světové války. Tato rondokubistická budova má nádherné dřevěné dveře, spletité
železné zábradlí s ozdobnými spirálami, parketovou podlahu, malby na stěnách, prvky z mramoru a překrásnou klenutou halu ve druhém patře.
Nejlépe zachována zůstala původní malířská výzdoba ve sloupové síni čekárny v prvním patře v tzv. kolumbáriu.
Mobiliář banky byl vyroben podle návrhů
Josefa Gočára. V suterénu objektu byla vybudována koncertní síň s varhanami, která byla přeměněna na divadelní sál. Hrávalo zde
divadlo D 34 E. F. Buriana.
Legiobanka byla
po únoru 1948 začleněna do
Státní banky československé a obě budovy léta sloužily k administrativním účelům. Po roce 1992 zde probíhala velkolepá rekonstrukce – vznikla zde nová průchozí komunikace, v níž byla osazena i
fontána a
umělá parková krajina. Zároveň byl rekonstruován
divadelní sál, ve kterém dnes sídlí
divadlo Archa, neboť hlavní sál trochu připomíná palubu lodi. Zrekonstruován byl také
bufet s restaurací U Rozvařilů, jehož jméno navazuje na kabaretní pivnici, oblíbenou před první světovou válkou. Do celkové rekonstrukce areálu byla zahrnuta i
obnova původních ornamentů v interiérech, kování
zábradlí a mříží, dveří, parket i nábytku.
Legiobanka, nyní Palác Archa, je architektonický poklad v centru Prahy, který vyniká svým jedinečným rondokubistickým stylem a historií.
Budovu Legiobanky navrhl český architekt Josef Gočár.
Legiobanka je postavena v rondokubistickém stylu, charakteristickém zaoblením kubistických tvarů.
Původním účelem Legiobanky bylo sloužit československým legionářům pro ukládání žoldu a peněz z nenakoupených potravin.
Na fasádě Legiobanky se nachází plastika od sochaře Otty Gutfreunda, zobrazující české legionáře a jejich boje.
Interiér nabízí dřevěné dveře, železné zábradlí se spirálami, parketové podlahy, malby na stěnách a klenutou halu.
Plastiky a ornamenty ilustrují české vlastenectví a odkazují na historii českých legionářů.
V suterénu byla koncertní síň s varhanami, která byla později přeměněna na divadelní sál.
Po únoru 1948 byla Legiobanka začleněna do Státní banky československé a sloužila administrativním účelům.
Renovace zahrnovala nový průchod s fontánou, obnovu divadelního sálu, rekonstrukci restaurace a obnovu interiérů.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.