Věda a historie není nuda: poznejte legendární obchodní domy 20. století

Sedm předmětů spojuje sedm originálních příběhů. O chamtivosti, zločinech, krádežích a návratech po letech, ale také o opětovném objevování něčeho, co bylo považováno za bezcenné, zapomenuté a navždy ztracené. Možná byste se měli rozhlédnout po okolí: třeba se někde blízko také ukrývá netušený poklad!

Moderní polyfunkční dům s názvem DRN na Národní ulici je stavbou architekta Stanislava Fialy. Již ve svém názvu odkazuje k zeleni, která jej obrůstá ve všech úrovních. Mimořádná palácová novostavba 21. století klade důraz na kvalitu veřejného prostoru i originální provedení interiérů.

Pětihvězdičkový hotel Ambassador Zlatá Husa letos slaví své stoleté výročí od slavnostního otevření. Stylový interiér a prostorné pokoje vybavené dochovaných slohovým nábytkem vás okouzlí.

Obchodní dům Bílá labuť byl otevřen v roce 1939. V této době byl největším a nejmodernějším obchodním domem ve střední a východní Evropě.

V zimě roku 1975 byl v Praze otevřený Obchodní dům Kotva postavený v moderním architektonickém stylu tzv. brutalismu. Od února 2024 je Kotva uzavřena kvůli probíhající rekonstrukci. Ta by měla být hotova v roce 2027.

Dům U Černé Matky Boží je vrcholné dílo české kubistické architektury. Vystavěn byl v letech 1911–1912 podle návrhu českého architekta Josefa Gočára. Expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze zde představuje český kubismus jako styl ideově propojující volné i užité umění a architekturu.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Od vítězného února 1948 do sametového listopadu 1989 vznikla řada budov, které dodnes budí vášně. Pro někoho jde o unikátní klenoty stylu brutalismu, které vypovídají o tehdejší době, jiní by je okamžitě strhli a místo nich postavili cokoliv jiného. Které stavby to schytávají ze všech stran a kde heslo „poručíme větru, dešti“ selhalo na celé čáře? Vydejte se s Kudy z nudy na prohlídku fascinujících staveb z druhé poloviny 20. století.

Česká architektka Věra Machoninová (*27. září 1928, Strakonice) je považována za první dámu české architektury. Se svým manželem Vladimírem Machoninem (3. února 1920, Prostějov – 12. ledna 1990, Praha) projektovala několik ikonických staveb českého brutalismu. Jejich tvorba je široce uznávána pro svůj osobitý styl, navíc se nebáli experimentů s novými materiály a technologiemi.

Na přelomu 19. a 20. století patřil Leopold Bauer (1. září 1872, Krnov – 7. října 1938, Vídeň) k předním představitelům moderní architektury ve střední Evropě. Vedle zajímavých budov má na kontě přibližně dva tisíce interiérů, navrhoval také nábytek, vázy, koberce a další umělecké předměty.

Bohuslav Fuchs (24. března 1895, Všechovice – 18. září 1972, Brno) byl architekt a urbanista evropského významu. Patřil k nejvýkonnějším tvůrcům první republiky: na kontě má přes sto realizovaných staveb a desítky soutěžních návrhů. Jeho funkcionalistické stavby si prohlédnete zejména v Brně.

Tomáš Baťa (3. dubna 1876, Zlín – 12. července 1932, Otrokovice) byl zakladatel světového obuvnického impéria a jeden z nevětších podnikatelů své doby. Král obuvi a starosta Zlína (1923–1932) se stal průkopníkem v oblasti moderních technologií a organizace výroby, ale také reklamy, marketingu a péče o zaměstnance.

Stavba Obchodního domu ve Zlíně byla podle návrhu dvorního baťovského architekta Františka Lydie Gahury byla předána k užívání o Vánocích 1931. V průběhu let se budova stala dominantou Zlína a vyhledávaným centrem pro nákupy obyvatel Zlína a širokého okolí.

Rozlehlý secesní dům U Nováků se skládá z hlavní budovy a dalších šesti pětipatrových křídel, spojených mezi sebou systémem pasáží a dvoran. Pasáž je druhou nejstarší v Praze.

Palác Rokoko byl stavebně součástí komplexu tří multifunkčních domů, tvořících nároží Václavského náměstí a Štěpánské ulice. Uvnitř paláce se nachází pasáž s obchody a divadlem Rokoko, která spojuje Václavské náměstí s pasáží Lucerna.

Zvlněná skleněná věžovitá budova na pražském Smíchově, stojí na křižovatce Anděl nad stejnojmennou stanicí metra. Navrhl ji francouzský architekt Jean Nouvel a zdobí ji červené verše slavných básníků i vysoká postava černo-bílého anděla z filmu Wima Wenderse Nebe nad Berlínem.

Hotel Rott leží v samém srdci Starého Města pražského, jen pár kroků od Staroměstského náměstí, historického jádra Prahy. Všechny nejdůležitější památky a pamětihodnosti Prahy jsou v docházkové vzdálenosti od hotelu.

Gansův dům je poslední z původních roubených měšťanských domů soboteckého náměstí a Boleslavské ulice. Je mimořádným dokladem lidové architektury.

Národní dům, významná kulturní památka České republiky, patří mezi architektonické dominanty města Prostějova a je též jeho hlavním kulturním a společenským centrem. Byl postaven v letech 1905 – 1907 podle návrhu architekta Jana Kotěry, předního představitele české secese.

V Městském muzeu v Přešticích nahlédnete do historie 19. a 20. století. Uvidíte zde zajímavý kupecký krám, stará řemesla a živnosti na Přešticku, funkční modely staročeského mlýna a mechanisy věžních hodin.

Pasáž Lucerna, vzdálená jen několik málo metrů od Václavského náměstí, se dnes počítá k architektonickým pomníkům dřívější moderny. V pasáži se nachází kino v secesním stylu, několik obchodů a barů a také originální socha výtvarníka Davida Černého – parodie na rytířský pomník sv. Václava.

Významná památka moderní architektury, to je bývalý obchodní dům Breda, postavený v letech 1928 – 1930 podle projektu významného vídeňského architekta Leopolda Bauera.

Někdejší módní dům, otevřený roku 1930, patřil od počátku k nejluxusnějším stavbám svého druhu v tehdejším Československu a po dlouhá desetiletí představoval jednu z ostravských architektonických ikon. Nyní je po rekonstrukci opět otevřen veřejnosti.

Obchodní dům Máj na rohu ulic Národní a Spálená je jednou z nejvýznamnějších staveb české architektury 70. let 20. století. Ikonický obchodní dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí a v červnu 2024 se otevřel v novém kabátě jako obchodní i zábavní centrum.

Významný český architekt Karel Hubáček (23. 2. 1924, Praha – 23. 11. 2011, Liberec) proslul především díky stavbě hotelu s vysílačem na Ještědu. Tato stavba mu přisoudila jako jedinému Čechovi prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Tu získal v roce 1969, kdy porota ocenila Ještěd za eleganci a praktické využití moderních technologií.

Hlavní budova, dalších šest křídel s pěti patry a rozsáhlý komplex dvoran a pasáží: to je secesní palác U Nováků v Praze ve Vodičkově ulici. Vznikl v letech 1902–1903 a architekt Osvald Polívka jej navrhl jako první pražský obchodní dům, vybudovaný ve stylu obchodních domů v Paříži, Miláně a dalších evropských metropolích.

Společnost Baťa je významná česká firma s dlouholetou tradicí, spojovaná zejména s výrobou a prodejem obuvi. Její zakladatel Tomáš Baťa (1876–1935), podnikatel a vizionář, zavedl do obuvnického průmyslu nové trendy i principy úspěšného managementu. Jeho zásluhou se také Zlín proměnil z provinčního maloměsta v moderní centrum plné úžasných funkcionalistických a industriálních budov.

Slavné světelné logo obchodního domu, osmimetrová bílá labuť z neonových trubic je nejstarším stále funkčním neonem u nás. Dům je jednou z nejvýznamnějších staveb českého funkcionalismu 30. let 20. století.

Stavby ve stylu brutalismu jsou považovány za nejošklivější budovy moderní éry. Brutalismus se dá zjednodušeně charakterizovat jako “beton, beton a zase beton“, a to beton neopracovaný, hrubý a brutální. Moderní architektonický styl, který svůj vrchol zažíval v letech 1954–1970, vychází z poválečné tvorby francouzského architekta Le Corbusiera.

Největším a zároveň nejstarším brněnským náměstím je náměstí Svobody. Je místem mnoha kulturních akcí a setkávání.

Budova městského muzea, dříve obchodního domu A. Wenke a syn, byla postavena v letech 1910 – 1911 podle návrhu architekta Josefa Gočára. Je památkově chráněna, neboť patří k významným památkám moderní evropské architektury.

David Černý je jednou z nejvýraznějších postav české výtvarné scény. Do povědomí veřejnosti jej dostalo hlavně přetření smíchovského tanku na růžovo, kůň v Lucerně, miminka na Žižkovské věži, nebo Entropa během českého předsednictví EU v roce 2009. Naposledy vzbudily emoce informace o nových sochách motýlů, které budou na budově opravovaného Máje v centru Prahy. Než se tak stane, tak se podívejte na tipy portálu Kudy z nudy, kam za sochami Černého můžete vyrazit.

Na fasádu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě přiletěly dvě plastiky motýlů od výtvarníka Davida Černého. Pohybují křídly a jejich trup napodobuje stíhačku spitfire.

Hledáte bistro nebo restauraci, kde si pochutná nejenom váš jazyk a nos, ale i oči? Představíme vám čtrnáct podniků, v každém kraji jeden. Někde si majitelé a architekti dali záležet na moderním stylovém designu, jinde je to místo se srdcem na dlani, prodchnuté osobitou historií. Někde mají skvělou kávu, jinde si potrpí na dokonalé snídaně, vafle ve slaném i sladkém provedení nebo obložené bagely. Všechny hostince, kavárny, bistra a restaurace ale mají jedno společné: jsou to místa, kde se rádi zdržíte a nebude se vám chtít odejít.

Co spojuje jména Beata Rajská, Hana Podolská, Josefina Bakošová, Oldřich Rosenbaum, Klára Nademlýnská či Blanka Matragi? Je to móda, styl odívání a šaty. Jak se lidé oblékali před sto lety? Kdo udával styl odívání za první republiky, kdo tehdy byl módní ikonou a jak se móda vyvíjela? A kdo světu módy kraluje dnes?

Otevření obchodního domu Bílá labuť se v roce 1939 stalo událostí roku. Na dlouhá desetiletí se stal perlou obchodních domů i architektury ve střední Evropě. Pojď s Kudy z nudy zjistit, co má Bílá labuť společného s televizním seriálem Zlatá labuť?

Jedinečná atmosféra uliček Starého Města a Malé Strany s galeriemi a kavárnami, vznosné barokní kostely, paláce a palácové zahrady, starobylý Karlův most, ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, a nad tím vším Pražský hrad s katedrálou sv. Víta – to je historické centrum a srdce hlavního města, Praha 1.

Některé honosné budovy ve stylu neoklasicismu, secese i funkcionalismu, které byly postaveny původně jako pojišťovny, banky anebo obchodní domy dnes slouží jako sídla galerií a muzeí. Není jich mnoho, avšak i to zajímavější může být jejich návštěva. A naopak – některá místa jsou se svým nynějším účelem již tak spjatá, že byste jejich původní záměr neuhodli… Tak například, víte, že Veletržní palác býval sídlem podniků zahraničního obchodu anebo že muzeum v Železném Brodě je vlastně městskou spořitelnou? Další podobné tipy vám přináší portál Kudy z nudy.

Obchodní dům Brouk + Babka je jednou z předních památek meziválečné funkcionalistické architektury Československa.

Štědrovečerní večeře je v plném proudu, zní vánoční hudba, hoří svíčky a u ozdobeného stromečku se právě odehrává zázrak: zastavil se tu Ježíšek a naděluje. Odkud přišel? Anebo přiletěl? Jak se dostal do obývacího pokoje? Chodí komínem nebo oknem? A jak je možné, že miminko unese tolik dárků?

Zažijte nejkrásnější město světa a jeho tradice všemi smysly! Vidět, slyšet, ochutnat i projít krok za krokem můžete historické památky, hudební festivaly, skvělé pivo, tradiční gastronomii i nakupování. Ta nejlepší místa poznáte právě na Kudy z nudy.

Fenomén zvaný Baťa významným způsobem ovlivnil nejen životy mnoha lidí na východě Moravy, ale také v celé řadě zemí po celém světě. Připravili jsme pro vaši inspiraci několik tipů, jak ve Zlíně prožít „Den s Baťou“. Vydejte se na výlet městem, kde objevíte například prvorepublikový obchodní dům, čtvrť proslavenou !baťovskými" domky anebo legendární zlínský mrakodrap.

Machoňova pasáž byla postavena za první republiky v letech 1924 – 1925. Pasáž spojuje třídu Míru s Karlovinou a podle původního plánu na ni měla navázat tržnice s další pasáží. V roce 2013 prošla zásadní rekonstrukcí.

Multifunkční objekt s rozmanitou nabídkou nákupních, pracovních i odpočinkových kapacit se nachází v samotném srdci české metropole. Jeho moderní architektura a vysoká kvalita služeb splňují současné nároky na pracovní prostředí a životní styl.

Pražská památková rezervace patří k největším rezervacím světa. Vyhlášena byla v roce 1971 na území o rozloze 863 ha, kde se nachází 1322 památkových objektů všech architektonických stylů. Zahrnuje historické části Starého Města, Malé Strany, Hradčan a Pražského hradu, Nového Města a Vyšehradu.

Kde objevíte nejzajímavější moderní muzea? Na Kudy z nudy jsme pro vás vybrali originální expozice v moderních budovách, muzea s moderním stylem i muzejní instituce sice v historických prostorech, ale s nečekaně moderním vyzněním. Kam vás pozveme do muzejního stínu i na výsluní?

Národní třída je jednou z nejznámějších a nejstarších pražských ulic. Nachází se na rozhraní Starého a Nového Města, a vede od Jungmannova náměstí až k mostu Legií. Ve středověku, stejně jako v ulici Na Příkopě, zde stály hradby Starého města.

Rok Jana Kotěry nabídne řadu výstav, komentovaných vycházek, přednášek, exkurzí a dalších akcí v Praze, Hradci Králové, Zlíně, Prostějově a dalších místech, kde slavný architekt působil. Podrobný program se teprve chystá, ale my se na procházku za Kotěrovými stavbami vydáme hned – a vezmeme to zgruntu, od známých památek přes výstavu chystanou v pražském Mánesu až po tramvaje nebo kiosky.

Lavina změn v názvech ulic a náměstí se spustila začátkem 90. let po sametové revoluci, kdy se řada míst vrátila k původním názvům. Asi největší změna čekala obyvatele Zlína, jejichž město bylo v roce 1949 přejmenováno na Gottwaldov a právě před třiceti lety se konečně mohlo vrátit k původnímu názvu.

Palác Omega nahradil roku 2006 proluku po zbouraném Domě nábytku na náměstí Svobody v Brně. Obchodní centrum v moderním stylu je dílem architektonického studia Kuba & Pilař architekti. Stavba byla nominována na Evropskou cenu za architekturu Mies van der Rohe Award 2007.

Obchodní a nákupní centrum DBK (Dům bytové kultury) se nalézá v Praze 4 na Budějovické. Postaven byl v 60. a 70. let 20. století podle projektu Věry Machoninové. Dnes je chráněnou architektonickou památkou s mnoha zajímavými detaily.

Kloboucký rodák Josef Bratmann (1848–1924) byl úspěšným vídeňským podnikatelem. Projekt vily pro něj zpracoval jiný zdejší rodák, Hubert Gessner (1871–1943), jeden z nejvýznamnějších středoevropských architektů první poloviny 20. století.

V pražské ulici Na poříčí najdete budovu Legiobanky (palác Archa), která je prvotřídní ukázkou rondokubismu v Praze. Legiobanku musí milovníci architektury bezpodmínečně vidět. Budovu projektoval Josef Gočár a postavena byla mezi lety 1921 až 1923.

Jako zkušení výletníci a návštěvníci portálu Kudy z nudy toho o Česku určitě víte spoustu, ale co když se vás zeptáme na nejrůznější česká nej? Otázky na nejvyšší českou horu, nejjižnější nebo nejsevernější obec samozřejmě vynecháme, to by bylo moc jednoduché. Víte ale, ve kterém městě mají nejužší uličku, kde stojí největší dřevěný kůň anebo která radnice má nejvyšší věž? Pojďte otestovat své znalosti!

Podobnou úlohu jako Jože Plečnik pro prvorepublikovou Prahu a Josef Gočár pro Hradec Králové sehrál František Lýdie Gahura pro Zlín. Muž, který zažil město v době, kdy společnost Baťa byla na vrcholu prosperity a výrazně se podepsal na jeho podobě.

Provokatér, vizionář a architekt, který výrazně ovlivnil moderní architekturu: to byl Adolf Loos (1870–1933). Poznávacím znamením jeho budov jsou jednoduché a čisté formy, funkčnost a minimalismus – a platí to jak pro stavby u nás, tak pro vily, domy a interiéry ve Vídni.

Špička evropské avantgardní architektury, ve světě jeden z nejznámějších českých architektů 20. století a také muž, bez něhož by Brno i funkcionalismus vypadaly úplně jinak: to je Bohuslav Fuchs,. Znáte jeho nejslavnější stavby?

Znáte projekt Stavba čtvrtstoletí, který mapuje české stavitelství a architekturu uplynulých pětadvaceti let? Pokud ne, určitě o něm uslyšíte v následujících týdnech: ve středu 2. října totiž ve Valdštejnské zahradě v Praze začala putovní výstava, která představuje spoustu zajímavých staveb z poslední doby.

Zásluhou románu Aloise Jiráska F. L. Věk a stejnojmeného seriálu z roku 1970 s Radoslavem Brzobohatým v hlavní roli získal celorepublikovou popularitu nejen život Františka Heka ale i jeho kupecký dům v Dobrušce.