Fragmenty kdysi rozsáhlého buštěhradského hradu, které jsou dnes začleněné v pozdější domovní zástavbě, můžete nalézt v části města, která je dodnes nazývána "Starý hrad". Domy čp. 11, 13 a 25 jsou zapsány na seznamech Státní památkové péče ČR.
Dříve
jeden z nejrozsáhlejších a nejvýstavnějších českých hradů dnes pohltilo množství domků a proťalo několik ulic. Část hradního zdiva tak byla použita a je dodnes
součástí několika domů. Jak dokládají písemné prameny ze 14. století, bývala v této době v pozdějším hradním areálu
nejméně jedna tvrz. Vlastnil ji František Rokycanský z
Okoře a po něm jeho dědicové.
V polovině 15. století se držitelem panství stali
Kolovratové, tvrz upravili a čelili úspěšně vojskům krále Jiřího z Poděbrad. Celou druhou polovinu 15. století poté zabrala
velkorysá pozdně gotická přestavba, jež z
Buštěhradu učinila dobře opevněný hrad. O sto let později, Zdeněk z Vartemberka, přestavěl hrad na renesanční zámek. V roce
1632 hrad
vypálili Sasové a začal se měnit na zříceninu.
Část starých zdí tedy buštěhradští obyvatelé
využili při stavbě domků, čímž vznikl z památkářského hlediska unikátní stavební soubor. Zbytky hradu můžeme dnes vidět v
křivolaké uličce zvané Starý hrad: na zdi domu čp. 27 vyčnívá
část gotického opěráku, před domem stojí
brána s mohutnou válcovou baštou, u domu čp. 11 gotická lomená
branka. Část zdiva jsou i v domech čp. 9, 17, 25 a 157.