Barokní zámek s klasicistní kaplí je nejvýznamnější památkou Buštěhradu. V současné době je bohužel budova značně zchátralá, veřejnosti přístupný je však od července 2013 zámecký park.
V
Buštěhradu se nachází
rozsáhlý barokní zámek (výstavba započala v letech 1699 – 1700), upravovaný v
baroku a klasicismu, s nepříliš významnými stopami pozdějších stavebních období, na jehož úpravách se podíleli i významní barokní architekti.
Na severním svahu pod zámkem najdete
zámecký park, který byl v minulých letech zrevitalizován. Zahrada není jen obyčejným parkem, jsou v ní mimo standardní mobiliář i
cvičební prvky,
houpací sítě a také 2
zátěžové travnaté plochy – jedna i s pódiem, kde se dají pořádat třeba kulturní či sportovní akce. V zahradě bylo nově vysázeno 19 stromů alejových a soliterních, sedm jehličnanů, více než 16 tisíc různých druhů keřů, 16 popínavých rostlinek a 771 trvalek.
Z historie zámku
S výstavbou buštěhradského zámku začala
v roce 1699 velkovévodkyně Anna Marie Františka Toskánská. Stavbou byl pověřen pražský stavitel
Jindřich Klingenleitner. V letech 1747 – 1754 tak bylo zdejší sídlo adaptováno a rozšířeno ve slohu vrcholného baroka. Stavební práce prováděl pražský architekt František Keymel podle ideového návrhu a odborných pokynů
Kyliána Ignáce Dienzenhofera, jehož účast je doložena v letech 1747-1748 a poté
Anselma Luraga, který na Buštěhradě působil v letech 1751-1753. Po smrti Karolíny zdědil buštěhradské panství nový bavorský kurfiřt Maxmilián Josef, který ho v roce 1805 postoupil
arciknížeti Ferdinandu Habsburskému. Z něj pak roku 1847 přešlo do rukou
Ferdinanda V. Dobrotivého a stalo se součástí rozsáhlého komplexu císařských velkostatků. Ve vlastnictví císařského domu pak zůstal Buštěhrad až do roku
1918, kdy přešel do majetku Československé republiky jako státní velkostatek.
Později tu sídlili i
korunní princové Rudolf a Karel (pozdější poslední císař rakouský). V areálu zámku byly po určitou dobu ubytovány také
jeptišky, které
vykonávaly dozor v ženské věznici v Řepích. Načas zde našla umístění i vojenská nemocnice. Po první světové válce umístili do budovy zámku Okresní sirotčinec a po jeho finančním krachu využívaly zámeckého areálu různé další státní instituce. Za druhé světové války užíval zámek
německý wehrmacht. Po roce 1945 se do zdejších prostor vrátily některé již dříve jmenované instituce a přibyly další: např.
družstevní prádelna, místnost Ochrany matek a dětí, dětská poradna i
gynekologická ordinace. Později zde sídlil rozhlas po drátě a přístřeší tu našly i další spolky v obci. Od roku 1989 zámek postupně chátral až do roku 2003, kdy se dostal do správy města
Buštěhradu a
probíhá jeho postupná rekonstrukce.