Čechovy sady vznikly v Olomouci v 30. letech 19. století. Stromová alej, později pojmenovaná Jánské stromořadí, byla vysázena v sousedství cesty spojující bývalé litovelské předměstí s pevnostní Terezskou branou. Nejnovějším prvkem je zde Obří lavička.
Ve 30. letech 19. století bylo podél spojovací cesty vysázeno stromořadí, avšak po propuknutí prusko-rakouské války bylo zničeno. Po roce
1882 zde podle návrhu
Maxe Machánka vznikl přírodně krajinářský park. Kromě běžných druhů dřevin zde naleznete i sochu Boženy Němcové či památník osvobození města sovětskou armádou v roce 1945. Vstup do parku je možný tzv.
Litovelskou bránou z roku 1896.
Čechovy sady, které nesou svůj nynější název od roku 1918, jsou parkem, určeným především k odpočinku. Stromové patro je tvořeno převážně běžnými druhy dřevin, k nejvzácnějším exotům patří
topol úzkolistý původem ze západní části Severní Ameriky.
Obří lavička ze statného jasanu
Nevšední lavičku vytvořili v roce 2024 pracovníci
Výstaviště Flora z torza mohutného jasanu, které museli pokácet kvůli jeho špatné stabilitě. Z padlého
kmene jasanu poté na místě vznikla obří lavička, na které zahradníci pomocí motorové pily vyryli i ozdobné ornamenty. Jasan rostl v Čechových sadech zhruba
150 let, v poslední době ale stromového velikána trápila houbová choroba a kvůli špatné stabilitě musel být nakonec pokácen.
Prozkoumejte historii a současné umělecké prvky Čechových sadů v Olomouci, včetně Obří lavičky a památníků.
Čechovy sady v Olomouci vznikly v 30. letech 19. století.
Nejnovějším prvkem je Obří lavička, vytvořená z torza mohutného jasanu v roce 2024.
Původní stromořadí bylo zničeno během prusko-rakouské války.
Po roce 1882 byl park Čechovy sady přebudován do přírodně krajinářského stylu podle návrhu Maxe Machánka.
V parku naleznete sochu Boženy Němcové a památník osvobození města sovětskou armádou.
Mezi stromy v parku patří jako vzácný exemplář topol úzkolistý, pocházející ze západní části Severní Ameriky.
Hlavní vstup do parku je možný tzv. Litovelskou bránou, která byla postavena v roce 1896.
Původní stromořadí bylo vysázeno jako zeleň podél cesty, která spojovala litovelské předměstí s pevnostní Terezskou branou.
Obří lavička byla vytvořena z důvodu špatné stability a houbové choroby starého jasanu, který musel být pokácen.
Na Obří lavičce jsou vyryté ozdobné ornamenty, které byly vytvořeny pomocí motorové pily.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.