Čertova či Prokopova brázda je jednou z největších záhad nejenom České republiky, ale také střední Evropy. Jedná se o linii dlouhou desítky kilometrů, která je zaříznutá do krajiny mezi Sázavou a Chotouní.
Podle pověstí ji prý
vyoral svatý Prokop, který si
do pluhu zapřáhl čerta. Je to obrovský příkop o déce
21 kilometrů, který je 14 až 20 metrů široký – s rovným dnem a šikmo se svažujícími stěnami, zahloubený dva až šest metrů pod úroveň terénu. Některé její úseky již nenávratně splynuly s místními komunikacemi, jiné se ovšem dochovaly v podobě
mohutných úvozů a příkopů v lesích.
Mnozí archeologové spojují tuto brázdu s významnou
dálkovou obchodní cestou, která vedla
z jižních Čech přes sázavský brod do Chotouně, Nymburka a dále do Polabí. Nejzajímavější je ale fakt, že tuhle tajemnou cestu stavěli naši
předkové již v mladší době kamenné, tedy před více než
6000 lety. Tehdy se v okolí Sázavy těžil krystalický vápenec. Přestože se žádné vývrty nenašly, rozbor nalezených náramků dokládá, že se jedná skutečně o sázavský vápenec. Náramky se nacházejí až v Německu a je tedy pravděpodobné, že skutečně docházelo k jakémusi směnnému obchodu zboží skrze tuto stezku. Čertova brázda tak mohla sloužit jako
pravěká dálnice, jako pracovní a obchodní stezka. Patrně šlo také o jakousi
rituální cestu, protože
propojuje také několik pravěkých pohřebišť a posvátných
vodních pramenů.
Čertova brázda by bývala mohla být
největší pravěkou stavbou ve střední Evropě – kdyby se o ní vědělo a kdyby zůstala zachována. Bohužel časem Čertova brázda podlehla zemědělským a průmyslovým úpravám krajiny, byla zavážena a zaorávána nebo využívána jako místo pro skládky. Dnes se na celé trase zachovalo
jen pár kratičkých úseků dávajících zhruba představu, jak kdysi mohla vypadat.
Čertova brázda, záhadná pravěká cesta mezi Sázavou a Chotouní, je významným archeologickým a kulturním dědictvím České republiky.
Čertova brázda je dlouhý příkop, zaříznutý do krajiny mezi Sázavou a Chotouní, s délkou 21 kilometrů a šířkou 14 až 20 metrů.
Podle pověstí ji vyoral svatý Prokop, který si do pluhu zapřáhl čerta.
Čertova brázda má délku 21 kilometrů, šířku 14 až 20 metrů a hloubku 2 až 6 metrů.
Čertova brázda sloužila jako dálková obchodní cesta a pravěká dálnice. Možná byla také rituální cestou spojující pohřebiště a posvátné prameny.
Tato cesta byla stavěna našimi předky již v mladší době kamenné, před více než 6000 lety.
Náramky z krystalického vápence nalezené až v Německu dokládají obchodní cestu přes Čertovu brázdu.
Čertova brázda byla postupně zavážena, zaorávána a využívána jako skládky, což vedlo k její degradaci.
Dnes se na celé trase zachovalo jen pár kratičkých úseků, které dávají zhruba představu o její původní podobě.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.