Jednou z nejvýznamnějších památek Žatce je Chrám Nanebevzetí Panny Marie, který byl založen v románském období. Dodnes je do značné výšky dochováno dvouvěžové románské průčelí. Z původní stavby pochází patrně i reliéf s poprsím sv. Petra, zazděný po pravé straně hlavního portálu.
Chrám Nanebevzetí Panny Marie stojí v místech velké románské baziliky. Její zdivo se dochovalo v obou věžích. V letech 1340 – 1370 se na přestavbě kostela podílela známá huť Petra Parléře. Hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí P. Marie pochází ze 17. století. Boční kaple Jana Nepomuckého byla přistavěna mezi lety 1724 – 1728. Průčelí kostela bylo barokizováno v letech 1740 – 1741. Zvonici postavil v letech 1770 – 1773 stavitelem Pavel Loschy. Většinu soch okolo kostela vytvořil v letech 1728 – 1729 žatecký sochař Jan Karel Vetter. Jedná se o sochy sv. Petra, Pavla, Františka z Assisi, Václava, Ludmily, Norberta, Immaculaty a Maří Magdaleny (kol. r. 1740).
V letech 1993 a 1994 prošel chrám náročnou rekonstrukcí vnějšího pláště a nyní opět patří k architektonickým skvostům města.
Prozkoumejte historii a umělecké dílo Chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Žatci, jeho románské počátky a barokní přestavby.
Chrám byl založen v románském období.
Z původní stavby se dochovalo dvouvěžové románské průčelí a reliéf s poprsím sv. Petra.
Na přestavbě se podílela známá huť Petra Parléře.
Hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie pochází ze 17. století.
Boční kaple byla přistavěna mezi lety 1724 a 1728.
Zvonici postavil stavitel Pavel Loschy v letech 1770 - 1773.
Kolem chrámu najdeme sochy sv. Petra, Pavla, Františka z Assisi, Václava, Ludmily, Norberta, Immaculaty a Maří Magdaleny, které vytvořil žatecký sochař Jan Karel Vetter.
Chrám prošel rekonstrukcí vnějšího pláště v letech 1993 a 1994.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.