Čistá – Důl Jeroným na Sokolovsku

Důl Jeroným je významnou hornickou památkou dokladující úroveň hornictví v 15 a 16. století. Zájem těžařů byl zaměřen na těžbu cínové rudy. Dostupné prameny uvádějí, že o Čisté jsou zmínky již ve 13. století. Rozvoj města byl spojen s rozvojem těžby na dole Jeroným. Dne 20. 8. 1551 je městu propůjčen Ferdinandem I. název Královské horní město.

Město vlastnilo cínovou váhu, cínovou huť a oprávnění těžit dříví v královských lesích. V roce 1772 postihla město katastrofa ve formě požáru, který kromě domů a dalších objektů zničil téměř veškerou písemnou dokumentaci. Zničení písemné dokumentace, zejména archivního charakteru, má za následek, že i v současné době se velmi obtížně dokladuje kontinuita historie města a báňského podnikání. Město přežívá až do konce druhé světové války.

Po ukončení války postihuje město jedna pohroma za druhou. Všechny jsou ve svých důsledcích horší než již zmiňovaný požár. Město bylo v rámci řešení německé otázky vylidněno v důsledku odsunu obyvatel německé národnosti. Celá přilehlá oblast města, včetně města samého, se stala vojenským prostorem. Město bylo v rámci cvičení cílevědomě demolováno. Ojedinělé důkazy o existenci města byly zničené v důsledku poddolování území města uranovým průmyslem. Po ukončení prací v podzemí docházelo k postupným propadům a tím i k úplné devastaci povrchu. Záměr totální likvidace města byl dovršen vymazáním názvu obce ze všech map.

Jen výjimečně se o městě získává jakákoliv informace v encyklopediích vydaných po druhé světové válce. Existenci města dnes připomíná pomníček u silnice Sokolov-Krásno (č. 210). Katastrální území Čistá bylo zrušeno a veškeré pozemky byly převedené na katastrální území Rovná.
 

Těžba cínových rud na dole Jeroným

Ložisko cínového zrudnění, na kterém byl vybudován důl Jeroným, představuje okrajové ložisko v jihozápadní části Čistecko-krásenského pásma slavkovské rulové kry. Počátky hlubinného dobývání spadají do první poloviny 16. století. Zpráva o stavu důlních děl z roku 1847 uvádí, že doly poblíž Čisté jsou sešlé. Pokusy obnovit těžbu na dole Jeroným byly v letech 1887 – 1905. Po první světové válce je důl opuštěn. Další průzkum s cílem obnovit těžbu se realizuje v letech 1940 – 1943.

Celý důl Jeroným byl v roce 1990 prohlášen kulturní památkou. Od roku 1992 zde probíhají záchranné práce. V centrální části ložiska se nacházejí nádherné komory ze 16. století. Podle odhadů poskytl důl Jeroným za celou historii asi 500–700 tun cínu.
 

Co v dole Jeroným uvidíte

V řadě prostor jsou stěny a stropy zbarveny černě od sazí, které se zde usadily při těžbě metodou "sázení ohně". Prostory „zdobí“ stopy po želízkách a špičácích používaných tehdejšími havíři.

Při průzkumech objevili památkáři i zbytky původního potrubí nebo podpis s letopočtem, který dokládá, že se v konkrétní části dolu těžilo v 17. století. V odkrytých komorách na vás čeká prolézání úzkými chodbičkami nebo šplhání po skalních schůdcích, které museli denně absolvovat i středověcí horníci.

V areálu dolu Jeroným dlouhodobě probíhají záchranné práce. Důl spravuje Muzeum Sokolov.
 

Projekt Žula a voda 2023

Důl Jeroným bude postupně zpřístupňuje další části starého důlního díla (II a III), což obnáší i vyčištění a částečně také proražení některých propojovacích chodeb, kde vznikne nová trasa. Dojde tak prakticky ke ztrojnásobení délky současné návštěvnické trasy. Další prostory dolu napomůže zpřístupnit důmyslné propojení stávajících chodeb. Stavební úpravy se budou týkat nejen samotného zpřístupnění části komplexu starých důlních děl, ale také zajištění bezpečnosti návštěvníků a odvodnění těchto prostor. Kromě Muzea Sokolov se projektu účastní také bavorská strana, kde chtějí vybudovat infocentrum, a město Planá se svými žulovými kašnami.