Nová expozice přenese návštěvníka do prostředí dalekého a mrazivého severu, kde se mnohdy musí člověk spolehnout jen sám na sebe a naslouchat přírodě.
Především však představí obdivuhodný životní příběh obyčejného člověka, který se jen se čtyřmi krejcary v kapse vydal na dalekou cestu do neznámých končin. Příběh cestovatele začíná v rodném Zábřehu, kde se návštěvníci seznámí s dobou jeho dětství, mládí i prvních toulek po Evropě.
V dalších částech expozice již budou sledovat jeho putování napříč Sibiří, ukončené usídlením na Novosibiřských ostrovech, a dále pobyt na zlatonosné Aljašce v posledních dvaceti letech jeho života. Návštěvníci také poznají osobnosti tří redaktorů Lidových novin, kterým dodnes vděčíme za to, že zaznamenali Welzlova vyprávění o dalekých cestách, a díky tomu je můžeme dodnes obdivovat a ti odvážnější jít i v jeho stopách. Právě o tom, že Welzlův příběh, obestřený rovněž mnoha záhadami, nepřestává fascinovat a lákat, svědčí poslední část expozice, věnovaná tzv. welzlologům.
Expozice však svým obsahem nabídne víc než jen příběh J. E. Welzla. Návštěvníci se zároveň seznámí s podobou severské krajiny a jejími obyvateli, nahlédnou do interiéru srubu nebo budou moci posedět v redaktorově pracovně nad stránkami některé z mnoha knih, které o Welzlovi vyšly. Velkým lákadlem bude jistě také autentický filmový záznam Welzlova předvádění eskymáckých tanců, natočený za jeho pobytu v Brně v roce 1929.
Nová expozice v Zábřehu nabízí fascinující pohled na životní příběhy Jana Eskymo Welzla, severskou krajinu a autentické kultúrní atrakce.
Jan Eskymo Welzl byl obyčejný člověk z Čech, který se vydal na dalekou cestu do neznámých končin.
Expozice přenese návštěvníka do prostředí severu a představuje životní příběh Jana Eskymo Welzla.
Expozice pokrývá Welzlovo dětství, mládí, cestování Evropou, putování Sibiří, život na Novosibiřských ostrovech a zlatonosné Aljašce.
Návštěvníci mohou pozorovat filmový záznam Eskymo Welzla předvádějícího eskymácké tance z roku 1929.
Návštěvníci se mohou seznámit s severskou krajinnou, nahlédnout do interiéru srubu, nebo posedět v redaktorově pracovně.
Welzlova vyprávění zaznamenali tři redaktoři Lidových novin, díky nimž jsou jeho příběhy stále přístupné.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.