Třeba
Emila Holuba, který byl tak slavný, že se dokonce objevil po boku
Františka Křižíka,
Antonína Dvořáka a dalších velikánů našeho národa ve
filmu Jára Cimrman ležící, spící. Vzpomínáte na dotaz
„Doktore, jedete letos zase do Afriky?“ a odpověď
„Doma bude, už se narajzoval dost…“? Kdyby odpovídala skutečná paní Holubová, možná by se rozběhla domů balit kufry: manžela totiž při afrických dobrodružstvích věrně doprovázela a byla platným členem jeho expedice.
Emil Holub a vzpomínky na Afriku
Badatel, lékař a nebojácný průzkumník Emil Holub (1847–1902) strávil na
cestách po Africe celkem jedenáct let a když došel k
řece Zambezi a Viktoriiným vodopádům, splnil si tím klukovský sen. Sbírky, které při dvou výpravách do Afriky nashromáždil, byly tak rozsáhlé, že je nebylo možné vystavit jako celek.
Holub po návratu vydal několik knih a uspořádal dvě velké výstavy, v roce 1891 ve Vídni a o rok později v Praze. Na třetí plánovanou výpravu do Konga se už ale nevydal: tropické nemoci se tak podepsaly na jeho zdravotním stavu, že zemřel v pouhých pětapadesáti letech.
Český Livingstone, jak se Emilu Holubovi přezdívalo, zemřel ve Vídni, kde byl také pochován. Plány zmapovat dosud neobjevené části Afriky nebo založit samostatné muzeum pro africké sbírky sice uskutečnit nestačil, přesto je jedním z mála cestovatelů, který má své muzeum:
Památník Dr. Emila Holuba najdete v jeho rodných
Holicích.
Prospektor a světoběžník Čeněk Paclt
Ne každému Emil Holub učaroval. Třeba
Čeněk Paclt (1813–1887), cestovatel a prospektor, který
jako první Čech navštívil pět obydlených kontinentů, ho popisoval jako nezkušeného, ale přitom namyšleného a drzého mladého muže. Pacltovy životní zkušenosti by rovněž vydaly na několik knih: jako jediný Čech na lodi se například vydal na jednatřicetidenní plavbu z Antverp do New Yorku a jako voják americké armády se účastnil mexicko-americké války i válek proti indiánům. Syna
turnovského obchodníka s drahokamy to celý život táhlo na diamantová a zlatá pole: štěstí zkoušel v Brazílii, Austrálii i Indii (kde teprve po příjezdu zjistil, že šlo o fámu), procestoval Nový Zéland a posledních sedmnáct let života prožil v Africe, kde nakonec i zemřel. Konec čistokrevného dobrodruha a světoběžníka byl stylový: našli jej mrtvého v jeho stanu u řeky Vaal v Keiskammě poblíž Kimberley v Jižní Africe, přesný den úmrtí je neznámý.
S Eskymo Welzlem na daleký sever před sto lety
Z horké Afriky se přesuňme na daleký sever. Průvodcem nám nemůže být nikdo jiný než
cestovatel Jan Welzl (1868–1951), dobrodruh, lovec a zlatokop zvaný
Strýček Eskymák nebo také
Arctic Bismarck. Na nábřeží v rodném
Zábřehu má
sochu a
naučnou stezku, je po něm pojmenovaná ulice a připomíná ho i
expozice zdejšího muzea, ale neexistovalo nic, co by dle jeho slov „Čecha moravské národnosti“ udrželo doma.
Jako vyučený zámečník pěšky prošel velkou část tehdejšího Rakouska-Uherska, pracoval jako topič na zaoceánské lodi, pomáhal při stavbě transsibiřské magistrály a nakonec pěšky přes Jakutsk a Verchojansk doputoval na Novosibiřské ostrovy a na Aljašku. Byl vším: lovcem kožešin, obchodníkem, který zásoboval lovce, zlatokopy a polární badatele potravinami, léky i střelivem, pošťákem, který rozvážel poštu se psím spřežením, i smírčím soudcem. Jeho osudy za první republiky zachytili novináři Lidových novin, ovšem pouze z vyprávění samotného Welzla, když se nakrátko vrátil do vlasti.
Knihy Třicet let na zlatém severu, Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě a další měly velký ohlas a byly přeloženy do mnoha jazyků, ale to už se jejich hrdina znovu vydal do světa. Nakonec se usadil ve městě Dawson City, kde také zemřel. Oklikou se vracíme na začátek k Cimrmanovi:
spletité a neuvěřitelné příběhy skvělého vypravěče inspirovaly Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka k vytvoření postavy Járy Cimrmana.
Kolem světa s Hanzelkou, Zikmundem a prvními cestovateli
Převyprávěné Welzlovy příběhy o věčně zamrzlých krajích nedávaly spát ani polárním, ani literárním badatelům. Ti první hledali faktické nesrovnalosti (například vyprávění o obrovské ďáblově rybě, podle Welzla vystupující z moře a chodící po břehu), ti druzí považovali celé vyprávění za výplod fantazie. Dokonce se objevila teorie, že žádný Eskymo Welzl neexistuje a autorem cestopisů je ve skutečnosti Karel Čapek, který napsal ke knížce předmluvu.
Osudy dobrodruha, cestovatele, polárníka, vynálezce i náčelníka Eskymáků zpracoval v knize Podivuhodný příběh Eskymo Welzla výtvarník a ilustrátor Petr Sís; v roce 1995 vyšla v nakladatelství Paseka. Kniha má podobu zvláštního obrázkového seriálu, v němž slovo doplňuje to, co můžeme vidět namalované; krátce, stručně a výstižně. A navíc autenticky: Sís totiž prošel místa, kde Eskymo pobýval a hovořil i s pamětníky.- Slavných cestovatelů kteří objeli celý svět samozřejmě známe mnohem víc, namátkou dvojici Hanzelka & Zikmund: jejich cestám a fenoménu moderního cestovatelství je věnovaná část stálé expozice Princip Baťa Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
- Svou malou expozici by si jistě zasloužili i nejstarší čeští cestovatelé. Namátkou Václav Šašek z Bířkova, který v 15. století v poselstvu krále Jiřího z Poděbrad dojel přes Anglii, Nizozemí, Francii, Španělsko a Portugalsko až na mys Finisterre. Pověst konce světa měl až do Kolumbovy výpravy.
- Neobyčejné dobrodružství prožil i Václav Vratislav z Mitrovic (1576–1635), autor cestopisu, v němž popisuje zážitky z diplomatické výpravy a několikaletého zajetí v Osmanské říši, při němž dokonce strávil půl roku na galejích. Měl štěstí, vrátil se domů a s určitým odstupem své zážitky sepsal. Hádejte, proč se mu říkalo Tureček?
- Letadlem se z Prahy na Island dostanete za necelé čtyři hodiny, ovšem když se na cestu vydali Daniel Strejc Vetter a Jan Salmon, jeden z Hranic a druhý od Lipníka nad Bečvou, psal se rok 1613 a plavba z německých přístavů u Severního moře na vzdálený ostrov trvala průměrně čtyři týdny. Projeli tehdy část ostrova a navštívili sněm zvaný althing, nejstarší evropský parlament, i biskupské sídlo na Skálholtu. Dojmy z cesty Vetter sepsal ve spisu Islandia.