Při toulkách Vysočinou si prohlédnete hned několik drobných sakrálních památek. Boží muka, kapličky, staré kamenné, či litinové kříže na kopcích, u poutních míst, podél cest a na rozcestích. Jsou rozeseté po krajině a vytvořily její paměť, jejíž význam nám dnes už často uniká.
Boží muka, kapličky a kříže se staly také důležité pro vojenské mapování. Chodívala k nim procesí, anebo u nich alespoň zastavovala. Dnešní turisté při procházkách malebnou krajinou Vysočiny se opět mění v poutníky, míjejí tyto kříže a kapličky, jež jitří jejich fantazii a ptají se sami sebe, co za poselství v nich bylo ukryto člověkem, který je vystavěl.
Ještě naši dědové a jejich tátové neopomněli smeknout klobouk, když míjeli kříž, nebo kapličku, anebo se pokřižovali na těle pravou rukou či zavzpomínali, jak se dřív u těchto kapliček a křížů lidé modlívali. Kříž byl a je symbolem křesťanů, ti se původně označovali jako crucis religiosi, tedy uctívači kříže. V knize Havlíčkova Borová ve svědectví starých pergamenů od Jaroslavy Stránské se píše o několika místních křížích.
Danihelův kříž u Havlíčkovy Borové je starým, rodinným křížem, jetelového typu, každé jeho rameno tvoří jetelový trojlístek. Jde o znamení sv. Trojice. Ježků kříž byl postaven, aby připomínal bleskem zabitou Adolfinu Ježkovou roku 1920. Je to kříž na silnici u Vepřové poškozený kdysi při stavbě silnice a po opravě přesunutý na druhou stranu. Štefáčků kříž a bývalý rozlučkový kříž stojí nyní před farou. Ten stával kdysi na náměstí na rohu školy a sloužil při pohřbech. Dále je zde i kříž u Nejedlých čp. 108 a další.