Technicky a stavebně autenticky dochovaný areál kamenouhelného dolu Michal najdete v Ostravě, v městské části Michálkovice, kde se uhlí začalo dolovat v první polovině 19. století.
Více než 600 m hluboký uhelný důl pojmenovaný po c.k. dvorním radovi Michaelu Laierovi byl založen roku 1843. V letech 1913 až 1915 byl elektrifikován a zároveň velkoryse přestavěn podle projektu architekta Františka Fialy, žáka proslulého zakladatele vídeňské moderní průmyslové architektury Otto Wagnera. Útlum Dolu Michal začal v roce 1993, kolo na jeho těžební věži se definitivně zastavilo v roce 1995.
Nové expozice obsahují unikátní sbírky jako např. expozice důlního měřictví, kancelář geologa, expozice první pomoci a dispečink. Důlní areál včetně strojovny s původním technickým zařízením je přístupný veřejnosti. Prohlídková trasa sledující cestu horníka od šaten až k vlastní těžební jámě je podobně jako ve skanzenu dolu Mayrau ve Vinařicích u Kladna koncipována jako poslední pracovní den. Kromě klasických prohlídek se v areálu konají krátkodobé výstavy a kulturní akce.
Tato Národní kulturní památka je dnes zahrnuta na indikativním seznamu souboru památek UNESCO.
Dolu Michal je technicky a stavebně autenticky dochovaný areál kamenouhelného dolu, který se nachází v Ostravě, v městské části Michálkovice.
Dolu Michal byl založen roku 1843.
Dolu Michal byl pojmenován po c.k. dvorním radovi Michaelu Laierovi.
Důl Michal je více než 600 metrů hluboký.
Elektrifikace a velkorysá přestavba Dolu Michal proběhla v letech 1913 až 1915.
Přestavbu Dolu Michal navrhl architekt František Fiala, žák Otto Wagnera, zakladatele vídeňské moderní průmyslové architektury.
Útlum Dolu Michal začal v roce 1993.
Nové expozice v Dolu Michal zahrnují unikátní sbírky, jako jsou expozice důlního měřictví, kancelář geologa, expozice první pomoci a dispečink.
Prohlídková trasa v Dolu Michal sleduje cestu horníka od šaten až k vlastní těžební jámě a je koncipována jako poslední pracovní den horníka.
Ano, Dolu Michal je zahrnut na indikativním seznamu souboru památek UNESCO.