Stezku tvoří dvanáct kamenů – hornin, které pocházejí z místních Jizerských hor. Nachází se podél cesty u chaty Zátiší, na žlutě značené trase z Frýdlantu na Skalní hrad.
Geologická stezka v Raspenavě je tvořená
dvanácti nerosty a horninami z
Jizerských hor, které jsou pro ně
nejtypičtější. Každý z kamenů je na asi třicet metrů dlouhé stezce opatřen plastovou cedulkou s příslušnými informacemi. Dočtete se na ní
o jakou jde horninu nebo nerost, jaké je její nebo jeho využití nebo co se z ní nebo z něj dá postavit.
Jednotlivé kameny jsou
na vršku vybroušeny, aby byla detailně vidět jejich struktura. K největším zajímavostem patří poslední z kamenů –
pyrhotin, jehož výskyt je u nás spíše vzácný. Nejedná se o typický příklad geologického složení Jizerských hor, kámen byl
vytažen z novoměstské štoly. Kámen je jedinečný v tom, že
smrdí sírou jako peklo samo. Nejstarší horninou na geologické stezce přdstavuje žula.
Geologická stezka je kromě turistů určena také
dětem a studentům ze základních a středních škol.
Geologická stezka v Raspenavě nabízí unikátní pohled na 12 typických hornin a nerostů z Jizerských hor. Ideální pro školy a turisty.
Geologická stezka v Raspenavě je cesta v Jizerských horách, která obsahuje dvanáct různých kamenů a hornin typických pro toto pohoří.
Stezka se nachází v Raspenavě podél cesty u chaty Zátiší, po žlutě značené trase z Frýdlantu na Skalní hrad.
Na cedulkách je napsáno, o jaký kámen nebo nerost se jedná, jeho využití a možnosti, co se z něj nebo z ní dá postavit.
Vybroušení na vršku kamenů umožňuje detailněji vidět jejich strukturu a lépe pochopit jejich geologické složení.
Nejvzácnějším kamenem je pyrhotin, který není typický pro Jizerské hory a smrdí silně sírou.
Nejstarší horninou na stezce je žula.
Stezka je určená pro turisty, děti a studenty středních a základních škol, kteří se chtějí dozvědět více o geologii Jizerských hor.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.