Havířský kostelík – Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Poděbradech

Tento romantický prostor s neopakovatelnou atmosférou je oblíbeným místem pořádání komorních koncertů a svatebních obřadů. Kapacita míst k sezení na dobových dřevěných lavicích je asi 60 osob. Součástí kostelíku je malá zákristie a balkón s nově zrestaurovanými varhany.
 

Historie Havířského kostelíku

Současný novogotický kostelík stojí v místě starého popraviště, jež bylo 5. srpna 1496 svědkem nespravedlivé popravy deseti vůdců povstání kutnohorských havířů. Krvavá událost se udržela v paměti lidí po mnoho generací.

Roku 1516, dvacet let po tragické události, nechal pražský měšťan Ondřej Prachovec na místě bývalého popraviště postavit dřevěný kostelíček. Na jeho výstavbu přispěli hlavně kutnohorští měšťané a vybavili ho kromě jiného zvonem ulitým v roce 1518, který byl o čtyři sta let později omylem zrekvírován, když v letopočtu bylo číslo 5 čteno jako 7 (k válečným účelům se zabíraly zvony až z 18. století).

U kostelíčku stávala v minulosti také hranolová zvonice se šindelovou střechou. Tato stavba zřejmě vzala za své za třicetileté války. O šedesát let později vyrostla nová zvonice s hrázděným základem. Rovněž její dva zvony byly na konci první světové války zrekvírovány. Dne 21. srpna 1921 v časných ranních hodinách za silné vichřice uhodil blesk do vedle stojícího topolu a sjel i do horního patra, které se rázem ocitlo v plamenech. Než došlo k hašení, zůstalo jen přízemí (tehdy již zděné). Ojedinělá stavba svého druhu byla brzy po požáru opravena, ale zvony se do ní už nikdy nevrátily. V květnu 2011 byla poprvé ve své historii zpřístupněna veřejnosti.

Po třicetileté válce byl vykradený a zničený kostelíček opraven a hodnotně vybaven. Přesto jej Josef II. za své vlády nechal zrušit. Barokní inventář skoupili v dražbě především poděbradští měšťané. Jakmile se jim po několika letech podařilo kostelíček obnovit alespoň jako hřbitovní kapli, vydražené věci vrátili zpět. Od té doby byl kostelík několikrát přestavěn, naposledy v roce 1860. 

S blížícím se čtyřstým výročím popravy kutnohorských havířů uvažovalo město o dalším zvelebení památky. Toho se ujal tvůrce pomníku krále Jiřího na náměstí, sochař Bohuslav Schnirch, a ochotně navrhl dekorativní novogotické průčelí z pískovce s pěkným tympanonem, znázorňujícím nanebevzetí Panny Marie.

Nápis nad portálem říká, že „Léta Páně 1496 pozdvihnuvše se někteří z havířů kutnohorských proti svým starším pro křivdu činěnou jim při rudách, byli křivě obžalováni u krále Vladislava, tři na Křivoklátě a deset z nich v Poděbradech uvězněno. Téhož roku byli k smrti mečem odsouzeni a ten pátek po sv. Vavřinci, L. P. 1496 na tomto místě, kde tento chrám Nanebevzetí Panny Marie stojí, odpraveni“.

V dalších letech byl kostelík neustále vylepšován, konaly se zde bohoslužby i poutní mše, a to až do roku 1964, kdy byl odsvěcen a liturgický inventář převeden do Polabského muzea. V současnosti je během léta otevřen pro veřejnost, po celý rok se zde konají svatby a hudební programy.

Varhany v Havířském kostelíku postavila v roce 1902 varhanářská dílna Antonín Mölzer z Kutné Hory. Jedná se o poměrně malé varhany s pneumatickým systémem, které mají celkem 407 píšťal a jejichž předností je skvělý zvuk. V roce 2014 se díky rozsáhlé opravě po více než padesáti letech „mlčení“ mohly opět rozeznít.