Velké hradiště leží na pravém břehu řeky Labe mezi Velkými Žernoseky a Libochovany. Řeka Labe tu prorazila až 140 metrů hluboký kaňon zvaný Porta Bohemica, neboli Česká brána. Přímo na hradiště vede zelená turistická značka z Velkých Žernosek a žlutá z Libochovan.
Hradiště se nachází na strategickém místě nad soutěskou
Portou Bohemicou. Akropole – vnitřní jádro – leželo pravděpodobně na
vrchu Kalvárie,
rozsáhlejší část hradiště se rozkládala kolem vrcholu Hrádek. Pozůstatky vnějších mohutných valů ohraničují její plochu na severní straně. Nálezy dokazují osídlení místa
v době kamenné, bronzové, železné i v raném středověku.
Hradiště u Libochovan je situováno v dominantní poloze nad
řekou Labe, v místech obchodních cest procházejících tzv. Českou branou (
Porta Bohemica). Akropole se rozkládala na
Křížovém vrchu, kde od novověku stojí
trojice křížů – kalvárie.
Větší část hradiště leží na vedlejším kopci Hrádek, od akropole odděleném strží. Jeho opevnění, skládající se z dvojice výrazných valů a příkopů, není přesně datováno, ale prostor byl využíván jak v pravěku, tak v raném středověku. Z koryta
Labe pod hradištěm pochází
kolekce zbraní (zejména mečů) z doby bronzové, které byly do řeky uloženy pravděpodobně jako obětiny. V 9. století měla lokalita patřit k
bájnému území kmene Lučanů a někdy je spojována s hradištěm
Canburg, na něž táhl podle písemných pramenů roku 805 franský král Karel Mladší.
Mohutné hradiště je ze dvou stran chráněno
strmými stěnami labského údolí. Z východu pak hlubokou strží, přístup byl možný jen od severu. Nejvíce pravděpodobná je ale varianta, že
Hrádek sloužil náboženským účelům. Hypotézu podpořil astronomický průzkum. Z něho vyplynulo, že hradiště bylo nejspíš
pravěkou astronomickou observatoří. Z centrální plochy hradiště jsou za okolními horami
Českého středohoří pozorovatelné
sluneční efekty – v době svátků, které jsme si vypůjčili od Keltů a které kopírují významné zemědělské cykly,
slunce zapadá či vychází za jednotlivými horami.