Buquoyská hrobka tvoří výraznou dominantu novohradského hřbitova. Nad vchodem do zádušní kaple upoutá pohledy rozměrná pozlacená mozaika Panny Marie, zhotovená podle návrhu Maxe Švabinského.
Hrobka, která stojí na východním konci hřbitova, má dvě části – kryptu v přízemí a kapli v patře. V tympanonu portálu v přízemí je umístěn kamenný reliéf s buquoyským znakem neseným párem gryfů a rodovým heslem: „
DIEU ET MON ROI“ (Bohu a mému králi). V hrobce je dodnes umístěno osm rakví s tělesnými
pozůstatky Buquoyů (tři manželské páry) a jejich příbuzných, sourozenců z rodu Cappy. Další členové rodu Buquoyů zůstali uloženi v původní rodinné hrobce, kterou nechala zbudovat
hraběnka Marie Magdalena v novohradském kostele v 17. století.
Hrobku nechal vybudovat hrabě
Karel Bonaventura Buquoy. Tato stavba byla postavena v letech 1890–1892 v pseudogotickém slohu novohradským buquoyským stavitelem
Karlem Bůžkem podle projektu pražského architekta vládního rady Josefa Schulze. Stavba velmi připomíná
schwarzenberskou hrobku v Třeboni, liší se však od ní především tím, že nemá podzemní krypty.
Hrobka je v současné době ve správě Technických služeb města Nové Hrady a není pravidelně otevřena veřejnosti. V případě zájmu o návštěvu kontaktujte Kulturní a informační centrum Nové Hrady.