Strašidelné
prohlídky s tajuplnými světýlky, strašidly a zářícími dýněmi přenecháme jiným a nabídneme vám akce jiného stylu – například
komentované procházky po Malostranském hřbitově,
jednu z unikátních památek Prahy 5, Komentovanou prohlídku těšínského lapidária anebo večerní komentované prohlídky Kapucínské hrobky v Brně. Na svátek Všech svatých anebo při Památce zesnulých můžete navštívit i
největší naší nekropoli na Olšanech, barokní hřbitov ve
Střílkách anebo zjistit, kde se naopak nachází
nejmenší hřbitov v Česku.
Těšínské dušičky v lapidáriu
Komentovaná prohlídka přiblíží
2. listopadu zájemcům
kamenné artefakty v lapidáriu na dvoře Historické budovy, které je součástí stálé expozice
Příběh Těšínského Slezska. V „dušičkovém“ čase bude představen soubor zde instalovaných sepulkrálií, přiblíženy jak
osobnosti, kterým náležely, tak i
příběhy náhrobků samotných. Totéž platí o dalších zde vystavených předmětech, heraldických a dalších památkách dokumentujících složitý vývoj na
Těšínsku ve 20. století.
Večerní prohlídky Kapucínské hrobky v Brně
První listopadový týden spadá do takzvaného „dušičkového oktávu“, kdy křesťané, ale nejen oni, více vzpomínají na své zemřelé. Tomu bude uzpůsobena také
prohlídka v Kapucínské hrobce v Brně, kterou umocní osvětlení při svíčkách. Přijít na ni můžete v pátek
3. listopadu, připraveny jsou celkem dva termíny prohlídek a to v 18:30 a potom ještě další vstup do podzemí od 19:30 hodin. Vstupné bude stejné, jako při běžné návštěvě
hrobky, tj. 120 Kč za dospělého a pro studenty či důchodce 70 Kč.
Poznejte jednečný Malostranský hřbitov
Malostranský hbitov patří k unikátním památkám na
území Prahy a celé České republiky. Jsou zde
pohřbeni význační představitelé národního obrození i význační architekti, sochaři a malíři. Dlouhá léta býval uzvařen, ale od roku 2016 opět otevřel své brány veřejnosti. Ačkoli na
Malou Stranu je to od hřbitova v pražských Košířích trochu z ruky, jméno sedí: Malostranský se mu říká proto, že se sem pohřbívali hlavně
obyvatelé čtvrti pod Pražským hradem. Poslední odpočinek tu našli například
barokní stavitelé Dientzenhoferové nebo pražský
průmyslník František Ringhoffer. Pozornost přitahuje také
hrob svaté holčičky, obestřený smutnou vzpomínkou na pětiletou Aničku, která zemřela po pádu z okna. K jejímu i istatním hrobům se můžete vydat na
speciální prohlídce, kterou v sobotu
4. listopadu od 14:00 pořádá spolek Malostranský hřbitov v rámci dušičkového vzpomínání.
Hřbitov na Křížovém vrchu v Moravské Třebové
Nad
Moravskou Třebovou se vypíná
Křížový vrch s hřbitovním kostelem Povýšení sv. Kříže, křížovou cestou, kalvárií a hřbitovem. Podobně slavný jako náhrobek svaté holčičky je
hrob Anny Gromesové, opředený
legendou o nešťastné lásce. Zamiloval se do ní syn moravskotřebovského starosty Josef Herkner, ale rodiče ji provdali za jiného. Záhy poté Anna zemřela; její milý prý ještě té noci vyzvedl její tělo z hrobu a pohřbil je na své zahradě zabalené do plátna a květin. Po sto letech zůstala jen
legenda, o to větší však bylo překvapení, když roku 1924 byl
hrob Gromesových na hřbitově otevřen a Annina rakev byla prázdná. O deset let později se při práci v lomu na úbočí
Křížového vrchu, kde měla být Herknerova zahrada, objevila pohřbená kostra ženy, zabalená ve zbytcích černého sukna. Příbuzní ji nechali opět pochovat do rodinného hrobu; na mramorové desce jsou uvedena data obou pohřbů, vedle pak stojí socha nazývaná
Plačící Anička.
Pražskými Olšanskými hřbitovy po naučné stezce
Největší
pražské pohřebiště má
rozlohu více než 50 hektarů a poslední odpočinek tu našly přibližně
dva miliony mrtvých. Výstavu sice
Olšanské hřbitovy nenabízejí, zato jsou tak rozlehlé, že jimi vede
naučná stezka. Morový hřbitov coby předchůdce dnešního areálu připomínají sv. Roch, Šebestián a Rozálie, jimž je zasvěcena
kaple v rohu Olšanského náměstí; právě u ní stezka začíná. Trasu a její délku si můžete zvolit sami, protože panely jsou rozmístěny podél cest mezi hroby a stezka se stále rozšiřuje podle toho, jak se postupně mapuje celý hřbitov včetně prastarých a dnes už často nečitelných náhrobků. Dušičkovou svíčku můžete zapálit třeba na hrobě
Václava Matěje Krameria, Vladimíra Menšíka, Karla Černocha, Josefa Jungmanna, Františka Ženíška, Rudolfa Hrušínského, Woskovce a Wericha či
Josefa Fanty.
Nejmenší hřbitov v Česku
Protipólem
Olšanských hřbitovů v
Praze či
Ústředního hřbitova v
Brně, který je s rozlohou 56 hektarů vůbec
největším pohřebištěm v Česku, vyvažují malé venkovské hřbitůvky. Tím
nejmenším z nejmenších je prý
malý lesní hřbitov se sedmi hroby a rozměry přibližně 10 x 10 metrů, který se nalézá na kraji lesa Chvoňka v obci
Hluboké nedaleko
Náměště nad Oslavou. Za nejmenší hřbitov v Česku jej roku 2007 označila Agentura Dobrý den.
Nejkrásnější hřbitov?
Možná je to právě ten u vás, na kterém odpočívají vaši blízcí, možná některý z řady
židovských hřbitovů. Nekorunovaným králem tuzemských pohřebišť je však
barokní hřbitov ve Střílkách, obci na
úbočí Chřibů. Patří spíš mezi menší hřbitovy, ale o to je impozantnější, ať už posuzujeme
pravidelný půdorys, impozantní kapli, bohatou sochařskou výzdobou nebo originální koncepci. Také střílecký hřbitov, považovaný za skvost stavitelského a sochařského barokního umění, má svou Annu se smutným osudem.
Obraz sv. Anny od akademického malíře Jaroslava Verise totiž zpodobňuje poslední spolumajitelku stříleckého zámku
Annu Černou, která zemřela v roce 1936 ve věku devětadvaceti let.