Prvorepubliková stavba vodní elektrárny v Poděbradech patří k nejstarším svého druhu na řece Labe a od roku 2017 je na seznamu kulturních památek České republiky.
Z historie
Již v roce 1900 bylo rozhodnuto o regulaci řeky Labe v oblasti Poděbrad. Důvodem bylo jak zlepšení a zlevnění lodní dopravy, tak omezení častých povodní a valících se ledových ker, působících zde nemalé škody. Projekt regulace vypracovala bývalá pražská expozitura ředitelství pro stavbu vodních cest. Regulační práce byly v okolí města zahájeny v roce 1903. Jejich prvním krokem bylo narovnání koryta řeky a úprava nábřeží.
Součástí projektu bylo vybudování jezu, hydroelektrárny a plavební komory. Projekt roku 1913 vypracoval poděbradský rodák, architekt Antonín Engel, pozdější rektor ČVUT. Ten navrhl elektrárnu v novoklasickém stylu, u které se silně uplatnily též prvky kubismu. Stavba zdymadla byla zahájena v roce 1914 a stavba elektrárny v roce následujícím. Celá realizace stavby se však protáhla kvůli vypuknutí I. světové války.
V roce 1919 byly v elektrárně spuštěny dvě ze čtyř plánovaných Francisových turbín. Budova strojovny tehdy byla ještě provizorně částečně ze dřeva. Celá stavba byla dokončena zkolaudováním plavební komory v roce 1923. Toho roku navštívil elektrárnu i president Masaryk.
Poděbradská hydroelektrárna včetně technologie je dochovaná prakticky v původním stavu a je stále v provozu.
Lávka pro pěší přes hydroelektrárnu Poděbrady
Od roku 2002 má hydroelektrárna lávku pro pěší. Lávka má kruhovou rampu na levém břehu, 13 polí a délku 122 metrů. Hlavní pole přes plavební kanál o rozpětí 31 m je částečně předepjaté. Lávku podpírá ocelové vzpěradlo. Lávka slouží nejen lázeňským hostům a obyvatelům města při cestě k městským jezerům, ale spojuje též cyklotrasu č. 0019 (Poděbrady – Nymburk) s cyklotrasou č. 24 (Vysoká nad Labem – Mělník). Lávka získala ocenění za vynikající betonovou konstrukci v kategorii Tunely a ostatní inženýrské stavby a Mostní dílo roku 2002.