Johanitská komenda sv. Zdislavy a Havla z Lemberka v Českém Dubu nabízí ke zhlédnutí nedávno objevené a postupně prozkoumávané a rekonstruované podzemí. Prostory johanitského kláštera s kaplí sv. Jana Křtitele tvoří samostatnou expozici Podještědského muzea.
Historie komendy sv. Zdislavy a Havla z Lemberka sahá až do 13. století, kdy se král Václav I. rozhodl
zabezpečit obchodní stezku řadou komend rytířského a špitálního řádu johanitů. Tyto kláštery měly vedle náboženské úlohy i úlohu polovojenskou a povinnost starat se o poutníky. V roce 1425 přilehlý klášter vypálili husitští sirotci a roku 1564 zde byl vystavěn renesanční zámek.
Dlouhá léta se mělo za to, že komenda zanikla v dobách husitských válek, avšak v letech 1991–1993 byla znovu objevena a zpřístupněna veřejnosti. V současné době je přístupná
románská kaple sv. Jana Křtitele z doby kolem roku 1240,
románsko-gotická velká síň o třech klenebních polích a menší sál konventu ze 40. let 13. století. V románské kapli sv. Jana Křtitele se na stěnách dochovaly mimo jiné i
původní konsekrační kříže. Součástí komendy jsou i pozdně
gotické podzemní prostory s 80 metrů dlouhou únikovou chodbou. Stáří románských a gotických památek tvoří naprostý historický unikát v českých zemích.
V nedaleké
Blaschkově vile, kde sídlí
Podještědské muzeum se můžete seznámit s historií Podještědí, a to i s lidmi, kteří jsou spjati s Podještědím i s Českým Dubem.
Prohlédněte si Johanitskou komendu v Českém Dubu, kde objevíte historický klášter, románské a gotické památky a muzejní expozice.
Johanitská komenda sv. Zdislavy a Havla z Lemberka v Českém Dubu je historická budova, která dříve sloužila jako klášter řádu johanitů.
V Johanitské komendě můžete vidět románskou kapli sv. Jana Křtitele, románsko-gotickou velkou síň a menší sál konventu z 13. století, stejně jako pozdně gotické podzemní prostory.
V románské kapli jsou na stěnách dochované původní konsekrační kříže a kaple sama o sobě je z doby kolem roku 1240.
Komenda byla založena v 13. století králem Václavem I., který chtěl zabezpečit obchodní stezku.
Kláštery johanitů měly náboženské úkoly a také polovojenskou funkci a povinnost starat se o poutníky.
V roce 1425 přilehlý klášter vypálili husitští sirotci.
V roce 1564 byl na místě Johanitské komendy vystavěn renesanční zámek.
Johanitská komenda nyní slouží jako součást Podještědského muzea a je zpřístupněna veřejnosti.
V Blaschkově vile, která je součástí Podještědského muzea, se můžete seznámit s historií Podještědí.
Úniková chodba v podzemí Johanitské komendy je 80 metrů dlouhá.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.