Hrad Rožmberk dominuje okolí nad meandry řeky Vltavy v nadmořské výšce 540 metrů. Původně šlo o dva rožmberské hrady – Dolní a Horní hrad. Z Horního hradu se dochovala kamenná hláska Jakobínka.
Horní část
hradu Rožmberka sloužila v pozdějších letech jako
letní sídlo šlechtickým rodům. První písemné zmínky o původně strážní věži jsou z počátku 16. století. Po Rožmbercích, Janu Zrinském a krátce Petru Švamberkovi získal hrad s věží v roce 1620 Karel Bonaventura Buquoy, pozdější vítězný generál v bitvě na Bílé hoře.
Starodávná okrouhlá kamenná věž Jakobínka
prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Oprava probíhala výhradně ekologicky, jakoby ji opravovali za dob jejího vzniku. Způsob rekonstrukce byl výjimečný v dodržení původních stavebních metod – při opravách se využívaly tradiční
historické postupy tak, jako při původní stavbě věže
ve středověku. Bylo použito dřevěné štenýřové lešení stoupající po šroubovici až na vrchol věže a gotický šlapací jeřáb. Funkční replika dřevěného
jeřábu byla
na lidský pohon – v kole běhal člověk, a tím celý stroj poháněl. Na další obsluze středověkého stroje se podíleli tři lidé. Výjimečné bylo také použití
dřevěného lešení, které nemělo formu žebříku, jak je obvyklé, ale formu šroubovice.
Jakobínka byla postavena pravděpodobně
okolo roku 1300 či 1500 jako
zděná helmice (věž se zděnou střechou). V písemných pramenech se poprvé objevila v roce 1723. V té době byla nově chráněna šindelovou krytinou, která se však postupně hroutila. Až do poloviny 20. století přetrvávala snaha věž udržovat a chránit, poté se však její stav zhoršoval až k naprosto
havarijnímu stavu. Národní památkový ústav ji dostal do správy v roce 2012. Historická rekonstrukce trvala od roku 2015 do konce roku 2019.