7 věcí, které nevíte o… nejznámějších českých pověstech

Václav Hájek z Libočan (konec 15. století, Libočany u Žatce – 18. března 1553, Praha) byl nejproslulejší český kronikář své doby. Proslavil se jako autor slavné Kroniky české, která fascinovala generace čtenářů barvitým líčením dějin Čech od bájných dob až po začátek 16. století. Byla čtivá a oblíbená, ale nespolehlivá: Hájek si často realitu přikrášloval nebo přímo vymýšlel.

Nejznámější rybníkář Jakub Krčín z Jelčan (18. července 1535, Kolín – asi mezi 18. lednem a 10. únorem 1604, ?) nastoupil do služeb Rožmberků v době, kdy jihočeská krajina čekala na dokončení rybničního díla. Dočkala se ho v podobě nejslavnějších Krčínových děl, slavného rybníku Svět a našeho největšího rybníku Rožmberk.

Kolik dětí měl Krok, moudrý soudce a vládce kmene Čechů, nevíme. V Kosmově kronice z počátku 12. století se objevují jen jeh tři dcery, Kazi, Teta a Libuše. Jejich existence není historicky doložena, všechny ale mají pevné místo v českých národních pověstech. Hlavní roli hraje Libuše, která s Přemyslem Oráčem založila dynastii Přemyslovců.

Kdo byl bájný Krok? Vládce kmene Čechů, soudce a otec tří dcer, Libuše, Kazi a Tety. Jméno vyražené na jedné ze zlatých keltských mincí v Podmokelském pokladu, objeveném v roce 1771. A také muž, o němž na rozdíl od jiných hrdinů nejstarších českých dějin psal už kronikář Kosmas.

Národní pověst o Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi patří k nejdojemnějším příběhům o lidském a koňském přátelství. Příběh se údajně odehrál za vlády bájného knížete Křesomysla v roce 846 a dodnes jej připomíná Šemíkův hrob v Neumětelích.

Významný český cestovatel, lékař, etnograf a kartograf Tadeáš Peregrinus Xaverius Haenke (5. prosince 1761 – asi 31. října 1817) byl jednou z nejskvělejších osobností českých botanických dějin. Rovněž jako první v českých zemích vypustil montgolfiéru, obeplul svět a popsal viktorii královskou.

Známý sběratel lidové slovesnosti a básník, ale také historik, právník, archivář a překladatel: Karel Jaromír Erben (7. listopadu 1811 Miletín – 21. listopadu 1870 Praha) byl muž mnoha řemesel. Zná ho každý, kdo u tabule musel recitovat dejme tomu Polednici, někdy viděl film Kytice anebo jel přes Miletín, městečko v Podkrkonoší. Básníkův pomník s výjevy z jeho díla a národních pověstí stojí přímo na hlavním náměstí.

Kamenná hlava Blanického rytíře se nachází na červené turistické značce, která prochází přírodní rezervací Velký Blaník a vede k Domu přírody Blaník v Krasovicích.

Patříte mezi vlastence? Berete ceduli zdobící chatu na vrcholu Řípu a hlásající, že "co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp", vážně? Pak vás může náš výlet na památnou horu u Roudnice nad Labem pořádně překvapit. Odhalíte při něm totiž pravdy a nepravdy slavné pověsti… Nechte se pozvat do kraje kolem Řípu!

Nedobytné reprezentační sídlo císaře Karla IV., kam prý neměly přístup ženy, aby tu panovníka nic nerušilo ve státnických či teologických úvahách, bylo založeno jako sejf pro korunovační klenoty, svaté ostatky a státní písemnosti.

Hora Říp je památným místem české historie, k níž se váže národní legenda o příchodu našich předků do české země. Říp je pozoruhodný také stavbou románské rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha stojící na jeho vrcholu. Na zdejší vrcholové chatě naleznete všeříkající patriotický nápis "Co Mohamedu Mekka, to má být Čechu Říp".

Unikátní umělou jeskyni zdobí sochy šestnácti blanických rytířů v čele s jejich velitelem sv. Václavem. Spící svatováclavské vojsko vytesal sochař samouk Stanislav Rolínek v letech 1928-1930 nůžkami na ovce a hasičskou sekerou.

Opravdu nejznámější mučidlo, podle kterého je pojmenovaná hradební věž v Českých Budějovicích. Věž ze 14. století se nachází v těsném sousedství Biskupské zahrady na Zátkovo nábřeží při soutoku Malše a Vltavy. Jméno získala podle mučidla, jež bylo podle pověstí ve věži používáno.

Městečko ve středních Čechách, v krajině, kde se jako mozaika střídají pole, lesy, louky a rybníky, je východiskem výletů na legendární vrch Blaník. Legenda o vojsku, spícím v nitru hory, provází i další místa v okolí, lákavým cílem je bývalý zlatý důl a Dům přírody Blaníku.

Centrum třeboňského rybníkářského dědictví naleznete v Třeboni, v domě, kde bydlel sám Štěpánek Netolický. Jeho součástí je stálá interaktivní expozice věnovaná dvěma nejvýznačnějším osobnostem našeho rybníkářství – Štěpánkovi Netolickému a Jakubu Krčínovi.

Zavítáte-li do Třeboně, neměli byste vynechat návštěvu místního zámku, který je spojován s takovými jmény, jako je Petr Vok z Rožmberka, panovnický rod Schwarzenberků, či Rudolf II., na které především upoutávají prohlídkové trasy.

Navštivte renesanční zámek v Telči, kde se natáčela celá řada pohádek. Nejznámější je bezesporu Pyšná princezna. Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury. V létě 2023 skončila jeho rozsáhlá rekonstrukce a je otevřený celoročně.

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Prašná věž Mihulka byla vystavěna Benediktem Rietem koncem 15. století jako nejmohutnější dělová bašta nového hradního opevnění. Dle tradice zde v době Rudolfa II. zde byla císařská alchymistická laboratoř.

Přijďte si celá rodina zahrát hru inspirovanou vyšehradskými legendami. Prohlídka Honba za pokladem Vyšehradu je vhodná pro rodiny s dětmi od 5 do 12 let. Je postavena jako hra – "bojovka" s několika úkoly.

Prohlídková trasa hradu Rožmberk přivádí návštěvníky nejen do doby posledních Rožmberků, Viléma a Petra Voka, ale od sezony 2010 představuje také slavný rod Buquoy, který držel hrad od roku 1620 až do konce druhé světové války.

Státní hrad a zámek Český Krumlov je významným a velmi vyhledávaným turistickým místem. Veřejnosti je otevřen od dubna do října. Celý areál hradu a zámku je průchozí, veřejnosti přístupný a v sezóně, zvláště v podvečer, je nevšedním zážitkem procházka jednotlivými nádvořími.

Hrad a zámek v Jindřichově Hradci patří k nejrozsáhlejším památkovým komplexům v České republice. Na třetím nádvoří vás přivítají vznosné arkády a za nimi malý park, v němž stojí Rondel, jedna z nejpůvabnějších renesančních staveb v Česku. Každý okruh nabízí interiéry, které jsou k vidění jen zde.

Hrad Rožmberk dominuje okolí nad meandry řeky Vltavy v nadmořské výšce 540 metrů. Původně šlo o dva rožmberské hrady – Dolní a Horní hrad. Z Horního hradu se dochovala kamenná hláska Jakobínka.

Vítejte na tradičním českém venkově! Kraj blanických rytířů, Podblanicko, je místem oplývajícím přírodními krásami a bohatou minulostí.

Základ třeboňské rybniční soustavy tvoří rybníky propojené stokami, vybudované podél řeky Lužnice severojižním směrem mezi městy Třeboň a Veselí nad Lužnicí. Tvoří ji Zlatá stoka, Stará řeka, Nová řeka, rybník Rožmberk, Rožmberská bašta a rybník Svět.

Nadějská rybniční soustava patří mezi nejkrásnější přírodní lokality Třeboňska. Základ soustavy tvoří rybníky Naděje, Skutek, Víra, Láska a Dobrá vůle. Založil ji Jakub Krčín v letech 1577–1579, dokončena byla v poslední čtvrtině 19. století.

Renesanční klenot mezi rybníky Netolické pánve. Sen italského stavitele, který v cizích službách vzpomíná na vzdálený domov. Panský rozmar, který přinesl úchvatný výsledek. To všechno je Kratochvíle, malebné panské sídlo s jezdeckým areálem, obklopené lesy, rybníky, alejemi a pastvinami.

Na ohlaví mostního pilíře pod sousoším sv. Vincence Ferrerského se sv. Prokopem se nachází malebná socha Bruncvíka, legendárního českého rytíře který se podle pověsti vydal do světa, aby našel živého lva pro svůj erb.

Národní geopark Kraj blanických rytířů vás zavede doslova do nitra Čech. Za horninami nejstaršího stavebního kamene Českého masivu, ale i starými zlatokopy a současnou ochranou přírody.

Cisterciácký klášter byl založen Rožmberky v roce 1259 a dávno už není určen jen pro mnichy žijící podle řehole sv. Benedikta. Návštěvníkům je přístupný klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, mnišský chór, hlavní oltář, kaple, filosofický či teologický sál.

Kraj blanických rytířů, Podblanicko, je místem oplývajícím přírodními krásami a bohatou minulostí. V jeho srdci tyčí se zalesněné dvojvrší Velkého a Malého Blaníku, které dalo celému kraji jméno. Nová trasa v délce 27 km vám umožní navštívit nejkrásnější místa kolem Blaníku.

Hora Malý Blaník je již od pradávna spjat s Máří Magdalenou. Vůbec první zmínka o tomto poutu pochází z roku 1543, kdy na vlašimskou faru přišla žena z Kouřimi s žádostí o přenocování během svého putování za Máří Majdalenkou na Blaníku. Po té, co žena okradla farní kuchařku, beze stopy zmizela.

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála. Podle mnoha legend se právě v této skále nachází vstup do bájného podzemí hory, kde odpočívají blaničtí rytíři, kteří vyjedou ze skály na pomoc, až nám bude nejhůř.

Nedaleko Krasovic pod horou Velký Blaník stojí Dům přírody Blaníku. Představuje návštěvníkům přírodu CHKO Blaník a národního geoparku Kraj blanických rytířů i slavnou blanickou legendu o spícím vojsku.

Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Jedním z nejnavštěvovanějších moravských hradů je hrad Pernštejn, který láká turisty ze širokého okolí. Na skále nad městysem Nedvědice se tyčí bezmála osm století a za celou svoji historii nebyl nikdy dobyt.

Na Velkém Blaníku v nadmořské výšce 638 m se nachází dřevěná krytá věž vysoká 29,5 m. Součástí věže je výklenek, který se nazývá oltářní mensa. Zde se v současné době na přání snoubenců může konat svatební obřad.

Malebné rybníky a louky, hrady, zámky nebo tvrze, to všechno láká filmové štáby z domova i ze zahraničí do Jihočeského kraje. Pojďte se s námi na chvíli toulat místy, kde vznikaly poklady české kinematografie. Vydáme se třeba s Milošem Kopeckým na Červenou Lhotu za Petrem Vokem z Rožmberka anebo na výlet po stopách Homolkových. Babi jistě i vám ochotně ukáže, kde se jako mladá topila.

Zřejmě největší vojevůdce české historie Jan Žižka z Trocnova (kolem roku 1360, Trocnov – 11. října 1424, okolí Přibyslavi) se řadí mezi nikdy neporažené velikány světových bojišť. Proslavil se použitím vozové hradby, soudobé dokonalé obranné techniky, zároveň se ale řadí mezi nejkontroverznější postavy českých dějin.

Vládce, ochránce, démon či bájný duch. To vše spatřují staré mýty a legendy v postavě Krakonoše, který podle pověstí dohlíží na horskou krajinu našich nejvyššího hor, drží ochranu nad její přírodou, obyvateli i návštěvníky. A bedlivě sleduje ty, kteří chtějí nekalými úmysly horám uškodit.

Trhanov, Újezd a Domažlice: to jsou místa, kde se v 17. století odehrál příběh Jana Sladkého Koziny (10. září 1652, Újezd u Domažlic – 28. listopadu 1695, Plzeň). Skutečně na popravišti s oprátkou na krku vyzval strůjce svého osudu, bídného šlechtice Lomikara, že se setkají „do roka ha do dne před súdní stolicí Boží“?

Bivoj je legendární hrdina z úsvitu dějin našeho národa. Podle pověsti chytil na Kavčí hoře nebezpečného divočáka, na zádech ho donesl na Vyšehrad a za svůj čin získal srdce a ruku Kazi, jedné z dcer bájného Kroka. Jméno Bivoj od té doby provází nejenom silné muže, ale také pivo nebo soutěže siláků.

Jednou z prvních žen, které se v 19. století v dobách národního obrození proslavily svým literárním dílem, je Božena Němcová (asi 4. února 1820, Vídeň – 21. ledna 1862, Praha). Její nejznámější knížkou je Babička s podtitulem Obrazy venkovského života, inspirovaná dětstvím prožitým v Ratibořickém údolí u České Skalice.

Mozaika lesů, polí a luk s malebnými vesnicemi a zrcadly rybníků pod památnou horou Blaník – to je nejmenší chráněná krajinná oblast v České republice – CHKO Blaník. Udělejte si pěkný výlet do kraje blanických rytířů na jihovýchodě středních Čech.

První a jedinou domácí panovnickou dynastií byli Přemyslovci. Vládli nejméně 500 let, na trůnu se jich vystřídalo několik desítek a jsou s nimi spojené počátky české státnosti. V erbu měli plamennou orlici se zlatými drápy a zbrojí, po celém obvodu lemovanou plamínky. Říká se jí též Svatováclavská orlice, protože se používala již v době panování svatého Václava.

Také vás nenechávají v klidu tajemná a záhadami opředená místa? Portál Kudy z nudy vám přináší tipy na výlety, ze kterých vám bude přebíhat mráz po zádech. Vypravte se spolu s námi na putování po místech, která jsou zahalena rouškou tajemství, záhadami a mystérii. Některá z nich jsou doslova prosycena příjemnou energií, kterou pocítí i ti, kteří běžně nejsou na takové vjemy citliví. Existují však i místa spojována s neštěstím a tragédiemi, kde již samotný pobyt nepřináší příjemné pocity a některá místa v sobě ukrývají záhady, které se dosud nepodařilo objasnit. Říká se, že v každé z legend leží pravda – pojďte objevovat místa s nimi spojená.

Nejznámějším přízrakem našich hradů a zámků jsou bílé paní. Proti zařazení mezi strašidla by patrně měly námitky, ale co naplat, když jejich výskyt provází všelijaké zvukové a světelné efekty: šustění naškrobených sukní, skřípění starých dveří, klapot střevíců po dlažbě a světlo, mizející kdesi za rohem. Na místa jejich výskytu vás zavede Kudy z nudy.

Největší český menhir (pocházející z pravěku) je tři a půl metru vysoký Kamenný pastýř stojící u vesnice Klobouky nedaleko Slaného. Menhiry jsou 1 až 3 metry vysoké vztyčené kameny neznámého původu. Kámen kolem sebe vytváří ochranné pole ve tvaru kruhu.

Skalní útvar na vrchu Kalvárie tvarem připomíná zkamenělého krále zvířat. Podle pověsti je to zkamenělý strážce blanických rytířů, který až se přiblíží nepřátelé, probudí svým mocným řevem spící vojsko v hoře Blaník.

Česká vína jsou proti těm moravským stále podceňována. Neprávem. Mělnická a roudnická bílá vína v posledních letech získávají stále větší oblibu pro svůj originální charakter a nalezneme tu hned několik vinařů, jejichž produkty stojí za pozornost. Ale k dobrému vínu patří i dobré jídlo. Obojí můžete ochutnat třeba na zámku v Liblicích. V aristokratickém stylu.

Recept na výrobu zlata, elixír věčného mládí anebo jiné tajné nauky a kejkle? Co asi vedlo Jakuba Krčína z Jelčan (1531–1604), jehož známe především jako rožmberského regenta a spoluatora třeboňské rybniční soustavy, k vybudování alchymistické laboratoře na renesanční tvrzi v Křepenicích?

Kostel sv. Vavřince v Prčici je původně románský, založen byl ve 12., možná však již v 11. století. Z původní románské stavby se do dnešních dnů zachovala pouze loď a část věže.

Portál Kudy z nudy pátral v minulosti po dějinách rodu Rožmberků, Pernštejnů, pánů z Kunštátu a Poděbrad, Lucemburků, Valdštejnů a dalších rodů zapsaných v naší historii. Pojďte si připomenout nejvýznamnější památky, osobnosti i události. Vydejte se s námi na výlety po stopách šlechtických rodů.

Páni z Pernštejna byli jedním z nejmocnějších a také nejbohatších šlechtických rodů v českém království. Heslo Pernštejnů znělo „Kdo vytrvá, vítězí“ a v jejich erbu se skvěla černá zubří hlava se zlatou houžví v nozdrách. Stejný motiv kromě erbu zdobil také nábytek, poháry a pernštejnská sídla v čele s hradem Pernštejnem a zámkem v Pardubicích.

Žádný jiný jihočeský šlechtický rod nebyl tak starobylý, vlivný a mocný jako Rožmberkové. Během několika staletí vybudovali v jižních Čechách rozsáhlé panství a rožmberští vladaři byli považováni za první velmože hned po českých panovnících. Ačkoli vymřeli už před čtyřmi staletími, dodnes nás na cestách provází nejenom rožmberské růže a památky, ale i legendy o rožmberské bílé paní nebo o tajuplné rožmberské hrobce.

Veveří, Lipnice, Svojanov nebo Sovinec: to všechno jsou hrady, kde se zazdívalo zaživa. A zdaleka ne všechny příběhy dívek, dam a rytířů, přivázaných nebo přikovaných ve výklencích, před nimiž se zvolna zvedá zeď a nakonec zmizí i poslední paprsek denního světla, patří mezi pověsti a povídačky. Tou nejslavnější a skutečně zazděnou dámou byla čachtická paní Alžběta Báthoryová (1560–1614).

Hora Říp vystupující z rovin jižně od Roudnice nad Labem je památné místo české mytologie. Podle pověsti právě sem přišel praotec Čech, rozhlédl se po okolní krajině „mlékem a strdím oplývající“, a rozhodl se, že to je bude nový domov jeho lidu. Kdo ale byl ten legendární prapředek všech Čechů a odkud přišel?

Když se řekne Golem, asi si vzpomenete hlavně na obří hliněnou postavu z dvojdílné komedie Císařův pekař – Pekařův císař. Je to ale jen jedna z mnoha podob záhadné bytosti, která údajně ožila někdy v 16. století a zase záhy zmizela. Kdo byl Golem, kdo ho stvořil a jak skončil?