Kaple se sousoším věrozvěstů Cyrila a Metoděje postavená v roce 1898 v byzantském slohu, kteří toto místo podle staré pověsti navštívili. Před kaplí stojí bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931.
Na podporu stavby byla uspořádána
sbírka, která vynesla přes 3500 zlatých. 1895 se předsedou výboru stal
továrník Emil Kostelník, který v tom roce koupil na národopisné výstavě v Praze originál obrazu
Valašská Madona od Adolfa Liebschera a s ním uskutečnil cestu po Moravě a Čechách na které a shromáždil další část předpokládaných nákladů ve výši cca 7500 zlatých. Olomoucký arcibiskup
Theodor Kohn daroval pro kapli
část pozemků v katastru Trojanovic a převzal nad kaplí patronát. Také hrabě rožnovského panství
Rudolf Kinský věnoval část svých pozemků
v katastru Dolní Bečvy.
Plánovaná
kaple měla z toho důvodu stát jednou polovinou na straně rožnovské a druhou polovinou na straně frenštátské.
5. 7. 1896 byl vysvěcen základní kámen radhošťské kaple. Od
vysvěcení kaple olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem v roce 1898 se o ni starají členové spolku Matice radhošťská z Trojanovic, kteří také řídili
obnovu dřevěné zvonice v roce 2000. Podobně jako při výstavbě kaple před sto lety lidé na Valašsku uspořádali sbírku, z jejíhož výnosu byly stavební práce částečně hrazeny. Kromě peněz věnovali také
dřevo z vlastních lesů. Na jeden z trámů dopravených na Radhošť byl vytesán symbolický nápis
„Valaši sobě“.
Řemeslníci, kteří kapli opravovali, museli prokázat stejnou
zručnost a um jako jejich předchůdci. Vyřezávané sloupy, ručně tesané trámy nebo šindelová střecha nové zvonice se ani v detailech neliší od původní historické stavby.
Radhošť je
pověstmi opředená hora s hezkým výhledem na všechny světové strany. Pochází odtud jeden ze
základních kamenů Národního divadla. Před kaplí stojí kříž z roku 1905 a
sousoší Cyrila a Metoděje od místního sochaře A. Poláška. Na hřebenovce z Pusteven na Radhošť
socha Radegasta taktéž od
A. Poláška.